Aktuální informace
Dotační bulletin_05_2019_final
Výjezd do ZŠ a MŠ Okna v úterý 28. května 2019 se jistě může honosit titulem “vydařený”. Třinácti zástupkyním mateřských a základních škol z Mnichovohradišťska se dostalo vřelého přijetí paní ředitelkou Myškovou i jejími kolegyněmi ve školní venkovní učebně (mj. i skvělého pohoštění, děkujeme), kde nám nejprve celou školu i školku obecně přiblížily. Škola v Oknech, která mají zhruba kolem 300 obyvatel, je hojně vyhledávaná rodiči i dětmi z blízkého i dalekého okolí – do školy se sjíždějí děti z 21 obcí, mnohdy dojíždějí do školy i z 20kilometrové dálky (z Doks, z Bělé pod Bezdězem, z České Lípy atd.). Školu navštěvuje zhruba 70 žáků v pěti třídách, školku klasickou i lesní pak necelých 50 dětí. Škola je napojena na síť malotřídních škol, spolupracuje s okolními malotřídkami, učitelé se společně vzdělávají, školy mají společné kulturní či sportovní akce.
Jde o školu, která se profiluje jako ekologicky a jazykově zaměřená. Zejména zahraniční spolupráce je zde vyzdvihována, možná i díky nebývalé koncentraci angličtinářů, pravidelně se zapojují do programu Erasmus+, učitelé s žáky vyjíždějí do zahraničí a zahraniční děti ze spolupracujících škol ve Finsku, Polsku, Velké Británii a Španělsku zase přijíždějí do Oken. Na škole dokonce pravidelně působí i rodilý mluvčí (díky Šablonám II).
Ekologická profilace školy je dána již prostředím, ve kterém se škola nachází. A samozřejmě i existencí lesní školky, jejíž jedna třída našla své místo na kouzelné školní zahradě, kde jsou děti v pohybu maximálně svobodné. Škola se účastní projektů Ekoškoly a Ekovýzev, její vizí je mj. i “více se učit v terénu, méně v lavicích”. Důraz je kladený na prožitek, časté sportovní aktivity jsou samozřejmostí, děti vyrážejí již od mateřské školy na lyžařské kurzy, na cyklistické tábory, aoutdoorové výlety, v zimě jezdí plavat či bruslit, venku jsou i o přestávkách.
Paní hospodářka a vedoucí školní jídelny v jednom pohovořila též o stravování, které jde ruku v ruce s tím, že děti jsou zde vedeny ke zdravému životnímu stylu. Při vaření jídel se nepoužívají žádné bujóny či dochucovadla, své místo tu naopak mají bylinky ze zahrady, hodně ovoce i zeleniny, používají dokonce i ekologické mycí či prací prostředky.
Nahlédněte na webové stránky školy či na její FB, o škole a jejích aktivitách se dozvíte mnohem více. V naší fotogalerii pak budete moci nahlédnout i do jejího útulného interiéru, ze kterého dýchala pohoda a vstřícnost. Velmi inspirativní škola, pro zúčastněné jistě velmi užitečná návštěva!
V sobotu 1. června v areálu Mnichovohradišťského sportovního klubu (na fotbalovém hřišti) uskuteční Rodinný den, na který jste všichni upřímně zváni. Od 13 hodin se na Vás budeme těšit v MAPím stánku, kde si budou Vaše ratolesti moci vyrobit vyrobit roztomilé sovičky (symboly vzdělanosti) či vybarvit omalovánky se školní tematikou. Starší děti se pak budou moci zapojit do naší ankety. Rodiče budou moci přidat své tipy na semináře či přednášky, které by je zajímaly.
V rámci pracovní skupiny rozvíjející žákovskou participaci a regionální vzdělávání proběhl ve čtvrtek 23. května 2019 čtyřhodinový seminář na téma “Místě zakotvené učení a jeho přínos pro žáky”. Eliška Hájková ze Střediska ekologické výchovy SEVER nejprve přítomné seznámila s činností střediska i cílem semináře, kterým bylo seznámení se s principy místně zakotveného učení (MZU) i prověření aktivit učitelů i neformálních vzdělavatelů s ohledem na to, zda lze u těchto aktivit něco změnit, přidat, nějak jinak provázat atd.
V úvodním kruhu jsme nejprve nahlédli pod pokličku svého povědomí o místně zakotveném učení (MZU) – zda známe MZU, máme v obci své oblíbené místo, četli jsme nějakou regionální učebnici atd. Následně jsme se pozastavovali nad výroky různých osobností (nám skrytých) ve vztahu k místu. Mohli jsme se tedy seznámit např. s názory J. A. Komenského, Davida Sobela (USA, guru MZU) či Martina Šroma (ředitel moravské ZŠ) atd. a vybrat si ten, který je nám nejbližší.
Pracovali jsme též s pocitovou mapou, které nám mohou být nápomocny v případě, že si mapuji nějaké místo – prostřednictvím pocitové mapy mohu zjistit spoustu zajímavých věcí, neboť každý vnímá dané místo jinak. Zjištěné výsledky pak mohou být odrazovým můstkem pro případný žákovský projekt v daném místě.
Lektorka nás seznámila i s jedním z dlouhodobých programů střediska, a sice Školou pro udržitelný život, což je vzdělávací program pro žáky základních a středních škol s vizí prohlubovat vztah k místu a s cílem rozvinout u žáků komptence pro udržitelný život v místě.
Měli jsme možnost inspirovat se i jinými žákovskými projekty, např. ze ZŠ Machov, kde obnovili studánku, či z jiné městské školy, kde žáci ziniciovali vybudování veřejného osvětlení na sídlišti. Konkrétní příklady aktivit uskutečněných během pobytu dětí s učiteli venku se pak mohly stát pro zúčastněné podporou k tomu, aby se ještě více zaměřili na výuku venku.
Na základě všech výše uvedených aktivit jsme se dopracovali k jednotlivým principům MZU (Principy MZU). Věříme tomu, že se zúčastnění utvrdili v přínosnosti MZU a načerpali další inspiraci.
Ve středu 22. května 2019 odpoledne se na půdě Volnočasového centra MH uskutečnilo setkání vedoucích pracovních skupin a místních lídrů. Setkání se zúčastnila Jana Šťastná (PS pro financování), Lukáš Umáčený (PS matematiků), Iva Štrojsová (PS demokratů), Iva Andrlíková (PS demokratů), Lenka Sosnovcová (místní lídr pro podporu kvalitního řízení škol), Hana Skramuská (místní lídr pro neformální vzdělávání), Lucie Beranová (místní lídr pro rozvoj gramotností a kompetencí). Cílem setkání bylo vzájemně propojit jednotlivé vedoucí pracovních skupin mezi sebou, aby se navzájem slyšeli a dozvěděli o činnosti ostatních pracvoních skupin. Společně jsme si pojmenovali, o co usilujeme, co se v PS daří a co ne, kde jsou s podporou realizačního týmu MAP spokojeni a kde potřebují něco jinak. Přítomní místní lídři pak byli na setkání pozorovateli, kteří nicméně měli možnost vstupovat do setkání a přinášet svůj názor na jednotlivé body a na působení MAPu.
Jaká slova si vedoucí PS spojují se svým působením v projektu? “Radost, naplnění, očekávání či rozmanitost, pohoda, aktivita, ale i zmar, rozpolcenost a potvrzené zklamání.” Skupinám se daří scházet, diskutovat i přinášet první aktivity pro pedagogickou i rodičovskou veřejnost. Na druhou stranu se nedaří rozšířit působnost projektu na celou cílovou skupinu, chybí širší zapojení vedení škol, mnohde i učitelů z konkrétních škol, kteří by prostřednictvím své účasti na MAPích aktivitách mohli působit na své kolegy. Děkujeme všem zúčastněným za čas strávený na setkání i za energii, kterou vkládají do spolupráce s MAPem.
MAP se bude i nadále snažit nabízet zajímavé akce pro co nejširší spektrum příjemců, chce být inspirací pro všechny otevřené lidi. Zveme všechny zájemce o činnost našich pracovních skupin, aby neváhali a přidali se k jejich aktivitám. Společně se setkáváme nad konkrétními tématy, diskutujeme, sdílíme, plánujeme… Chcete-li se dozvědět více o činnosti pracovních skupin, vše podstatné naleznete na tomto webu pod jednotlivými pracovními skupinami, kde zveřejňujeme data i program budoucích setkání i záznamy z již proběhnuvších schůzek.
Záznam ze setkání vedoucích PS a místních lídrů
Městská knihovna Mnichovo Hradiště zorganizovala za finanční podpory MAP II Mnichovohradišťsko komiksový workshop, který navštívili žáci šestých tříd ZŠ Studentská a ZŠ Sokolovská. Lektorem byl Daniel Vydra, komiksový scénárista.
Zúčastnivší se děti byly dobrými znalci komiksů, ať už těch českých, nebo i těch zahraničních, zejména filmových. Seznámily se s komiksem, jeho velmi stručnou historií i pojmoslovím (teď již bezesporu všechny vědí, co je to panel, bublina či strip). Z těch českých správně pojmenovaly Ladova Mikeše, Sekorova Ferdu mravence, Foglarovy Rychlé šípy, Čtyřlístek atd. Dozvěděly se též, jak postupovat při tvorbě komiksu – od nápadu přes scénář až k jeho finální realizaci.
Podstatnou část workshopu však představovala vlastní tvorba – děti rozdělené do skupin se proměnily ve scénáristy, ilustrátory, ale i režiséry a herce. Na základě připravených podkladů, částečně textů a ilustrací, děti pokračovaly v příbězích o bazénu, setkání dvou pudlů či hudebním vystoupení pod balkónem milované osoby. Jejich spolupráce byla automatická, zaujetí prací velké a očekávání výtvorů ostatních skupin napjaté. Zejména dramatické ztvárnění komiksových příběhů dvěma skupinami si získalo zasloužený potlesk.
Děkujeme.
“Snažím se v dětech probudit tvůrčího ducha, dovést je k neotřelému nápadu s nějakou vtipnou pointou a potom ho srozumitelným způsobem prezentovat. Vždycky mě překvapí, že ačkoliv se témata opakují, dojdou k něčemu originálnímu, co dokáže pobavit je samotné i ostatní přítomné… :-)”
Třetí setkání pracovní skupiny pro rozvoj čtenářské gramotnosti a k rozvoji potenciálu každého žáka se uskutečnilo v Městské knihovně MH (tímto děkujeme Janě Jedličkové, vedoucí knihovny a člence PS, za milé pozvání). Ač ve velmi sporé sestavě, přesto jsme nelenily, pohovořily jsme o velmi inspirativním proběhnuvším veletrhu Svět knihy 2019, shrnuly jsme dosud uskutečněné akce, které vzešly “z dílny” této pracovní skupiny a vzájemně jsme se obohatily “výstavkou” rozličných deskových her sloužících v mnoha případech k rozvoji čtenářské gramotnosti. Velký prostor byl věnován využití ICT v oblasti čtenářství, ale i čtenářství napříč předměty v základních školách.
V každém případě se můžete těšit na budoucí akce této skupiny: plánujeme čtenářský inspiromat pro učitele i pro rodiče, pracovnice městské knihovny připravují prezentaci aktuálních knih pro děti a mládež určenou pro učitele českého jazyka z Mnichohradišťska, na besedu chceme pozvat zajímavé spisovatele knih pro děti a mládež a učitelům nabídnout kurzy, které by mohly rozšířit jejich profesní znalosti a dovednosti.
V neděli 12. května 2019 proběhl v prostorách MC Kohoutek zážitkový kurz první pomoci pro neformální vzdělavatele z ORP Mnichovo Hradiště. Pro účastníky kurzu byl připraven program na celý den.
Na začátek kurzu připravili lektoři zahřívací „seznamovačku“ a představili pravidla kurzu a program. Dopoledne bylo věnováno teoretické průpravě s praktickými nácviky. Účastníci si vyzkoušeli postup vyšetření dechu, zotavovací polohu, jak postupovat při dušení cizím tělesem, resuscitaci dospělých bez dýchání a nácvik používání AED. Dalším tématem bylo krvácení, kde se účastníci dozvěděli a zároveň si vyzkoušeli, jak ošetřit ránu, která krvácí, naučili se používat tlakový obvaz a zaškrcovadlo.
Po obědě bylo na programu téma neúrazových stavů, jako je např. infarkt, cévní mozková příhoda a zdravotní komplikace spojené s cukrovkou. Následně jsme probrali i to, co vše můžeme najít v běžné autolékárničce a k čemu se to dá použít.
Po pauze pak proběhly tři modelové situace, kde si každý z účastníků kurzu vyzkoušel pozici zachránce – zraněný – pozorovatel. Po modelové situaci vždy následovala zpětná vazba a rozebrání celé akce. Na závěr kurzu obdrželi účastníci certifikáty.
Alespoň jedno z hodnocení účastníků kurzu za všechny: “Zážitkový kurz pro mě byl opravdu zážitkem. Lektoři nám vše srozumitelně vysvětlili a modelové situace byly tak opravdové, že mám na co dlouho vzpomínat a připomínat co udělat lépe, kdybych se do takové situace dostala. Za mě tedy výborný kurz.”
školách, zavádění metod a forem práce vedoucích k individualizaci vzdělávání. Pohovořit přijel Mgr. Karel Minařík, ředitel ZŠ Partyzánská v České Lípě. V průběhu více než dvouhodinového setkání došlo nejen na příklady z jeho současné ředitelské praxe, ale i na jeho dřívější učitelské zkušenosti (např. na malotřídce).
Celodenní možnost poznání pražské ZŠ Na Beránku, respektive jejich Montessori programu, se naskytla ve čtvrtek 9. května 2019. Pravda, odjezd v 6 hodin ráno z Mnichova byl krušný, ale bylo to tak akorát, abychom se před osmou hodinou spolu s dalšími stovkami dětí ocitly včas před branami této velké veřejné školy nacházející se v pražském modřanském sídlišti. Ze zhruba 850 dětí na celé škole jich 250 navštěvuje Montessori program, který zde funguje již 15 let, a to za plné podpory pana ředitele. Tito žáci jsou “rozptýleni” v 10 třídách devíti ročníků; výuka zde probíhá v tzv. trojročích (první trojročí: 1., 2. a 3. třída; druhé trojročí: 4., 5. a 6. třída; třetí trojročí: 7., 8. a 9. třída). Co třída, to zhruba 28 žáků, jen deváťáků je nejméně, a sice 13. Tato škola je svým Montessori programem unikátní v tom, že se jedná o školu státní, ostatní školy tohoto typu jsou již soukromé (další Montessori veřejná škola je až na Kladně). O velkém zájmu o tuto školu svědčí mj. i to, že např. z letošních 50 zapsaných dětí budou losovat 28 žáků, kteří v září do školy budou moci nastoupit.
Naší “průvodkyní” se stala Mgr. Miroslava Kellovská, vedoucí Montessori programu. Zasvětila nás do základních údajů týkajících se školy i nás teoreticky seznámila s prací v jednotlivých trojročích, kdy děti pracují na základě vlastní volby podle toho, co jim učitel nabídne (setkáme se zde tedy s individuální prací, skupinovou, ale i frontální výukou). Ve třídách pracují kmenový učitel a jeden až dva asistenti. V prvním trojročí pracují děti s konkrétními materiály (třídí je, párují, hledají souvislosti…). V druhém trojročí se děti učí samostatnosti, zodpovědnosti, učí se komunikovat, dobře se ptát. Žáci vždy vědí, co mají dělat, veškerá práce je vyvěšena na nástěnkách. V šesté třídě čeká na děti jejich závěrečná práce. Třetí trojročí je specifické v tom, že společně ve třídách jsou žáci 7. a 8. třídy, deváťáci již zůstávají sami a tvoří studijní třídy. Pro třetí trojročí jsou typické časté projekty, které se opírají o čtyři pilíře: Svět a my; Vaření; Zahrada; Aktuality.
Děti všech ročníků zůstávají ve škole každý den do 14 hodin, poslední trojročí pak MůŽE zůstat dvakrát týdně i na odpolední výuku do půl čtvrté. Značnou sílu má ve škole rodičovský spolek – rodiče přispívají měsíčně 1450 Kč na chod programu, peníze sami vybírají, hospodaří s nimi a uvolňují je pro potřeby školy. Zajímavé je, že z mnoha rodičů se rekrutovali současní učitelé tohoto programu. Dospělých, tj. učitelů a asistentů pedagoga, je ve škole zhruba 40. A možná ještě jedno číslo: 60-70 dětí je inkludovaných, mají mentální či fyzické postižení, poruchy autistického spektra, byly jim diagnostikovány specifické poruchy učení… – pro tyto děti je Montessori pedagogika přívětivá, neboť hledá v dítěti to dobré a tyto stránky posiluje.
Hodnocení dětí probíhá dvakrát ročně formou vysvědčení se slovním hodnocením, dvakrát ročně ve čtvrtletí pak probíhá setkání učitel-rodič-žák, děti dostávají denně zpětnou vazbu. Hlavní důraz je zde kladen na kompetence. Všichni si zde tykají (i děti učitelům), nepoužívají mobilní telefony a den začínají ranním kruhem. Děti nedostávají domácí úkoly (vše podstatné procvičí ve škole), DÚ je jen důsledkem něčeho, co se ve škole událo. V týdenních zprávách sice dostávají rodiče odkazy na to, co za týden proběhlo, včetně možnosti procvičování, ale učitelé toto procvičování nekontrolují.
Nedochází zde k odlivu dětí na víceletá gymnázia – učitelé chtějí, aby zde děti setrvaly až do devátého ročníku, a na přijímačky na gymnázium je proto nepřipravují. Žáci devátých ročníků začínají na přípravě na přijímací zkoušky pracovat zhruba v prosinci, děti mají téměř stoprocentní úspěšnost.
Během prohlídky školy jsme měly možnost nahlédnout do tříd a proniknout tak alespoň lehce pod pokličku Montessori programu. Pobyly jsme chvíli např. v prvním trojročí, kde se v daný den nacházelo zhruba 20 dětí a 4 dospělé osoby, z nich jedna lektorka angličtiny, jedna kmenová učitelka, jedna asistentka a jeden asistent pedagoga. Třída byla velmi bohatě vyzdobená dětskými výtvory a též i informacemi o týdenním programu a úkolech s tím spojených. Děti pracovaly samostatně či ve skupinách, některé u stolků, jiné sdružené kolem koberečků na zemi, dospělí byli vždy součástí nějaké skupinky či mezi nimi volně procházeli, když potřebovalo některé z dětí osobní konzultaci, vždy si “svého” dospělého “odchytily”. Pocit ze třídy? Klid, aktivita všech dětí, klidný a citlivý přístup učitele k dětem.
Místní učitelé si pochvalují zejména heterogenní kolektivy – každé dítě si zde vždy zažije, jaké to je být nejmladší, “prostřední” či nejstarší; starší děti vždy pomáhají mladším. Dle učitelů je věkově heterogenní kolektiv samospásný a úžasný pro klima třídy. Na dobrém klimatu ve třídách se pracuje už od samého září, po celý tento měsíc, ve kterém navíc všichni absolvují adaptační 4denní pobyt, kdy přespávají ve škole a podnikají v okolí nejrůznější stmelovací aktivity.
Velmi světlým bodem naší prohlídky školy a pobytu ve třídách byl oběd. Ten denně vaří děti 7. a 8. ročníků pro učitele a zbývající sedmáky a osmáky. Děti nejen vaří, ale vše si nejprve společně naplánují, nakoupí suroviny, uvaří, obědy vydávají a následně si i uklidí svá pracovní místa. Nás čekala mrkvová polévka se zázvorem a zeleninová placka s bramborovou kaší a bohatou zeleninovou oblohou. Mňam!
Kouzelná školní zahrada se nachází na místě bývalých nevyužívaných tenisových kurtů a žáci spolu s učiteli a rodiči na ní pracují od roku 2012. Veškeré zahradní stavby jsou nápadem a hlavně dílem dětí, např. venkovní slaměno-hliněná učebna kruhového půdorysu, kde se konají porady, výuka či oslavy narozenin. Nadšení rodiče získali granty, děti si vybraly typ stavby, deváťáci pak provedli výstavbu (opracovali dřevo, dělali do něj výseky, pokládali střechu…), dohlížel spřízněný tesař a na těžké práce byli najati dva pomocníci. Děti žádaly i o sponzorské dary (díky nim mají v objektu např. kamna), samy si zjišťovaly nejvhodnější technologie a oslovovaly jednotlivé firmy. Na zahradě je kromě jiného i pec na výpal keramiky (ale pekly se v ní třeba i pizzy), jahodový kopec s posezením, vrbový tunel, jezírko, včelí úly, záhonky, kompost, pilinový záchod či rozestavěná stavba budoucí kůlny + spíže + kuchyně + jídelny.
Náš celkový pocit z návštěvy je nepopsatelný – respektující přístup zde není prázdným heslem, ale každodenní skutečností. Z celé školy sálá úžasná energie, prostředí v ní je velmi podpůrné, tvůrčí. Děti se nám jevily jako velmi spolupracující, komunikativní, sebevědomé.
Pokud byste se chtěli o Montessori škole Na Beránku dozvědět více, začtěte se do článků Roberta Čapka (lektora, psychologa, didaktika, učitele), který tuto školu navštívil pár dní před námi.
Na návštěvě v Montessori 1: rozdíly
Na návštěvě v Montessori 2: výuka
Na návštěvě v Montessori 3: zahrada
Na návštěvě v Montessori 4: aktualita