Tip na zhlédnutí zajímavých webinářů, které pro zájmce připravil program Varianty Člověka v tísni:

1) Jak na nezraňující komunikaci?

Podívejte se na záznam prvního ze série webinářů, který se věnuje principům nezraňující komunikace. Zdenko Matula se v něm zaměřuje na to, jak funguje náš mozek, což kromě jiného ovlivňuje i způsob, jakým komunikujeme s ostatními.

2) Webinář o problematice dětí s ADHD ve školách

Seznamte se s tím, jaké jsou příčiny a projevy syndromu ADHD u dětí. Lektorky Jaroslava Budíková a Markéta Dobiášová se zaměřily na využití těchto znalostí v každodenní praxi – dozvíte se, jak tyto projevy chápat a jak s nimi pracovat.

3) Jak hodnocením podporovat učení?

Přemýšlíte, jak se letos vypořádat s vysvědčením nebo jak vůbec hodnotit žáky, aby je vaše podpora motivovala k dalšímu učení? Podívejte se na webinář s Alexisem Katakalidisem, který se zaměřil na podstatu formativního hodnocení. Webinář vznikl ve spolupráci s programem Učitel naživo.

Na příští čtvrtek 18. 6. 2020 plánujeme workshop na téma SUPERVIZE v době korony. Uskuteční se v novém prostředí stodoly Kafé Ořech od 14:00 do 17:17 hodin: kdo se tam již nějaké naší akce zúčastnil, tak ví, že je to kouzelné místo, kde se potěší i Vaše chuťové buňky. Máme za to, že naši učitelé potřebují po tomto neobvyklém koronavirovém období opečovat, promluvit si o zcela novém fungování, kterému byli vystaveni, poslechnout si názor a podporu od odborníka zvenčí. Jaké jsou přímé zkušenosti učitelů se supervizí? „Možnost podělit se o své problémy s ostatními a vyslechnout názory a zkušenosti kolegů“, „Jiný pohled na události a problémy, získání nadhledu, vyčištění hlavy“, „Podělím se o problémy a zjistím, že je nemám jen já“, „Pomohla mi získat nadhled“…
Bohužel je zatím velmi málo přihlášených: uvažujete-li tedy o účasti, nenechávejte své přihlášení na poslední chvíli, prosím. Nejpozději do úterý 16. 6. 2020 se rozhodneme o konání či nekonání této akce!

S Mgr. Lukášem Javorkem, učitelem 2. stupně jihlavské základní školy, jsme si v rámci otevřeného setkání pracovní skupiny pro matematickou gramotnost a k rozvoji potenciálu každého žáka vyzkoušeli univerzální aktivizující startéry na začátek vyučovací hodiny – jak pro jednotlivce, tak pro dvojice, závěrečnou část workshopu (Zásobník aktivit pro rozvoj matematické gramotnosti, úterý 9. června 2020) jsme věnovali též kooperativnímu učení. Řada aktivit byla nenásilně propojena s výukou finanční gramotnosti. Mottem lektora je ukazovat svým žákům matematiku v reálném světě, dávat jim příklady z reálného života.

Aktivity, které nám byly představeny a jež jsme si také všechny vyzkoušely, byly jednoduché, krátké, bez drahých a složitých pomůcek. Co takhle zasloužit si třeba pomocí malé násobilky své jméno? Nebo je libo využít Classroomscreen? Nemusíte nic instalovat, stačí se připojit z internetu a využít např. kostky, užitečný byl též odpočítávač času. Dost jsme si také vyhrály s kartami s čísly. Karty jsme různě přeskupovaly, sčítaly, odčítaly, násobily, dělily, tvořily vějíře od nejnižšího po nejvyšší číslo…, stavěly jsme z čísel věž. Zajímavou inspirací byl též tip na web ČŠI, kde je možné nahlédnout do testů PISA a TIMSS a inspirovat se z nich např. pro nejrůznější matematické hádanky.

Z aktivit pro dvojice byly velmi podnětné např. “vyřeš a prohoď” či “tipni a prohoď”, kdy měla každá z účastnic kartičku s úkolem, oslovila svou kolegyni, úkol se vyřešil, kartičky prohodily a mohlo se jít k někomu dalšímu. Je skvělé nebát se a využít i jinak známé hry, např. si vytvořit matematické Dobble či Trimino (to jsme dokonce vytvářely, sice na německém webu, ale šlo to hladce). Zajímavým tipem byla i aplikace Tarsia, kterou lze též využít na tvorbu trimin, domin… Velmi příjemným bunusem pro zúčastněné dámy byl kód pro možnost stáhnout si zdarma většinu předvedených aktivit z webu Aktivní učitel.

Kterou aktivitu hned zítra dámy využijí? To byl lektorův dotaz, na nějž byla odpověď sice různorodá, ale velmi snadná – Lukáš Javorek nám toho předvedl tolik, že bylo z čeho vybírat. Celý déle než čtyři hodiny trvající workshop svižně plynul, nebyl při něm prostor pro nudu, jak se velmi stručně vyjádřila jedna z přítomných učitelek: “Úžasně “nakažlivý” lektor, příjemné prostředí, příjemné kolegyně.” Přidáváme ještě jedno hodnocení workshopu: “Včerejší workshop byl jedním z nejpodnětnějších, kterého jsem se v poslední době zúčastnila. Získaly jsme konkrétní tipy na vyzkoušené matematické aktivity. Vyzkoušení aktivit na vlastní kůži nám pomohlo uvědomit si možná úskalí dané činnosti.”

Po dlouhé koronavirové době jsme se měli možnost setkat v rámci neoficiálního spolku rodičů dětí se vzdělávacími poruchami. Součástí tohoto setkání byla skvělá přednáška „Úvod do problematiky poruch autistického spektra“ psycholožky Veroniky Šporclové, která také poskytuje konzultace pro neziskovou organizaci NAUTIS.

Po krátkém představení paní doktorky se všech účastníků zeptala na důvod jejich příchodu na přednášku, a co si chtějí vlastně odnést. Díky báječnému kolektivu pedagožek jak z mateřských, tak i základních škol a nás rodičů určitě řeč nevázla a všechny přítomné dámy sdělily své důvody návštěvy této přednášky. Díky tomu byla celá přednáška koncipovaná s ohledem na naše potřeby a aktuální znalosti.

Protože všechny přítomné již nějaké zkušenosti s lidmi s poruchami autistického spektra měly, nebylo nutné příliš teorie. Přesto jí zde trochu zmíním! Autismus je porucha nervového systému, porucha vztahů a vnímání světa. U některých se také projevuje jako porucha komunikace. Dále jsme se také zaměřily na stereotypy, které panují, bohužel nejenom, v laické veřejnosti. Byly jsme seznámeny se základními oblastmi, které jsou posuzovány při diagnostice poruch autistického spektra:

• Sociální vztahy – v této oblasti se posuzuje chování jedince v sociálních skupinách (škola, školka, rodina, vrstevníci).
• Sociální komunikace – dělí se na verbální (schopnost komunikovat slovy) a neverbální (v této oblasti se hlavně mluvilo o očním kontaktu, případně o chování neodpovídajícím věku jedince).
• Stereotypní chování – zde paní doktorka zmínila potřebu různých stereotypů v chování, tedy: pohybové stereotypy, stereotypní hru a dost známé řečové stereotypy.

Dále se pak autismus dělí na dětský autismus (jedná se o hlubší celkové narušení, je „viditelnější)“, atypický autismus (u těchto dětí je lepší začlenění do majoritní společnosti, jsou konstantnější, avšak jejich sociální dovednost neodpovídá věku) a Aspergerův syndrom (nemají mentální narušení, mají velmi slabě narušené komunikační schopnosti). Paní doktorka hlavně uváděla praktické příklady, zkušenosti s dětmi, které za dobu své praxe měla možnost poznat.

Jedním z velmi důležitých témat bylo zapojení komunikace mezi rodinou, školou (případně již školkou) a odbornou pomocí. Kolegyním pedagožkám paní doktorka nastiňovala možnosti spolupráce s rodiči. Nám rodičům bylo kladeno na srdce, že není pouze jeden jediný přístup k našemu dítěti. V oblasti odborné pomoci bylo zmíněno Speciálně pedagogické centrum, psychologové a psychiatři a v neposlední řadě také sociální odbor na daném městě.

Jak již na dalších našich setkáních s odborníky zaznělo: čím dříve se dítě dostane do rukou odborníka, tím existuje větší pravděpodobnost začlenění do majoritní společnosti. Důležité u těchto dětí je také posilovat jejich slabé stránky a vytvořit u nich pocit spokojenosti.

Chtěla bych městu Mnichovo Hradiště poděkovat za zapůjčení prostor pro přednášku, dále pak paní Markétě Tomášové z MAPu za velkou trpělivost při pomoci s organizováním těchto přednášek. A v neposlední řadě spolubojovnici Ivetě Krskové za dojednání této přednášky.

V tuto chvíli nemá neoficiální spolek naplánované žádné konkrétní termíny, přesto i nadále plánujeme pokračovat ve své činnost osvěty jak pro nás rodiče, tak pro pedagogy i širokou veřejnou.

Sepsala: Ladislava Cermanová

Pro všechny malé literáty 🖊📖, kteří přispěli do naší výzvy Když je škola zavřená…, tu máme slibované slosování o ceny. Gratulujeme třem vylosovaným 🎉🎁, spojíme se s nimi a domluvíme se na předání upomínkových předmětů a výběru knižní odměny.

Poslední MAPí koronavirovou výzvou byla výzva literární, do níž mohly různě staré děti přispívat zhruba od poloviny dubna až do konce května tohoto roku. Téma Když je škola zavřená… nabádalo dětské spisovatele k tomu, aby sepsali příběhy, básně, pohádky, úvahy nebo třeba vytvořili komiks atd. Nyní vám tedy představíme všech sedm příspěvků, které se nám do této výzvy sešly. Děkujeme všem zapojeným dětem ve věku od 5 do 12 let za jejich odvahu jít se svou kůží na trh! Všechny budou odměněny drobnými upomínkovými předměty.

1) Jakub Folber (9 let), ZŠ Kunratice, Praha

2) Jakub Folber (9 let), ZŠ Kunratice, Praha

3) Julie Mydlářová (10 let), ZŠ Klášter Hradiště nad Jizerou

4) Pepíček Mydlář (5 let), MŠ Klášter Hradiště nad Jizerou

5) Jakub Folber (9 let), ZŠ Kunratice, Praha

6) Antonín Přibík (12 let), ZŠ Kněžmost

7) Anička Folberová (7 let), ZŠ Kunratice, Praha

Ve středu 3. června 2020 proběhl v rámci pracovní skupiny “klimatiků” webinář Mgr. Petry Kobrové na téma Hodnocení v době korony. (Mgr. Petra Kobrová je zástupkyní ředitele na ZŠ Open Gate Babice, má 26letou učitelskou praxi ve státním i soukromém školství, nyní učí zejména nadané děti.)

Hodnocení je nyní, před blížícím se koncem školního roku, který byl narušený uzavřením škol, tématem, jež rezonuje společností. 27. dubna 2020 vyšla vyhláška MŠMT o hodnocení, která specifikovala, jak mají základní a střední školy postupovat při klasifikaci tohoto pololetí, které bylo z velké části postiženo epidemií koronaviru. Právě na tuto vyhlášku jsme se v rámci webináře zaměřili. Věříme, že všichni, jichž se hodnocení týká, již vyhlášku znají a vědí, že vycházet by se mělo z následujících podkladů: a) hodnotit by se mělo na základě výsledků z 2. pololetí tohoto školního roku, kdy probíhala prezenční výuka; b) podpůrně by se mělo hodnotit i na základě výsledků distančního vzdělávání (ale s ohledem na technické vybavení dětí a jejich možnosti); c) podpůrně je též možné vyjít z výsledků prezenčního vzdělávání po nástupu dětí do školy po 25. květnu 2020. Lektorka navíc zúčastněným učitelům doporučila hodnotit žáky s ohledem na dlouhodobou zkušenost výkonů žáků ve škole. Prospěch by se neměl (zásadně) zhoršit oproti obvyklým výsledkům. Doporučeno je formativní hodnocení, které by mohlo být doplněno o další možné oblasti hodnocení: diskuse, práce s chybou, sebehodnocení…

Zaměřili jsme se i na poskytování zpětné vazby při distanční výuce, k tomuto tématu nahlédněte do následujícího dokumentu z dílny Edukační laboratoře: Zpětná vazba při online výuce. Mezi základní doporučení patří např.: neznámkujte, definujte jasné cíle, vytvořte týdenní plán, oceňujte pokroky, neporovnávejte žáky mezi sebou… – jisté je, že tato doporučení by měla platit v každé době, ne jen té koronavirové.

Společně jsme prošli též doporučené postupy MŠMT pro školy v období vzdělávání na dálku, kdy by měl být obsah vzdělávání výběrem “toho opravdu nejdůležitějšího” z obsahu ŠVP. Mělo by jít o obsah zvládnutelný na dálku, některé obsahy přesunout do následujících ročníků či je využít jako doplňující nebo rozšiřující. Učitelé by určitě neměli žáky zahlcovat nepřiměřeným množstvím úkolů.

Objevují se různá doporučení ohledně hodnocení v této době. Na čem se však shodnou všichni – učitelé se s obdobnou situací dosud nesetkali, a nastavit kritéria pro hodnocení je tudíž velmi obtížné. Co by však mělo platit určitě:

1) Učitelé by měli hodnotit to, co je ve výstupech z ŠVP.

2) Učitelé by měli umět hodnocení zdůvodnit. Komukoliv a kdykoliv. Dopředu i potom.

3) Učitel by měl dopředu jasně říct, co bude hodnotit a následně to hodnotit. Neměl by hodnotit nic, co dopředu nesdělil, že hodnotit bude.

V závěru webináře jsme se věnovali slovnímu hodnocení, které je doporučeno zejména pro žáky prvního stupně. Lektorka představila aktivní slovesa využívaná pro formativní hodnocení, účastníci si sami vyzkoušeli tuto zpětnou vazbu vytvořit. Skvělým tipem pak byla “evidence chyb”, kterou lektorka využívá pro jednotlivé předměty i žáky a jež jí slouží jako podklad pro hodnocení žáků. Toto téma přineslo i dotazy účastníků, např. jak se pracuje v její ZŠ, která je elitní, či jak probíhá v jejich škole hodnocení na druhém a třetím stupni (tam využívají pouze procentuální hodnocení, doplněné samozřejmě o učitelovo slovo v případě, že žákovi něco nejde).

Další procházky se čtením (příspěvky do online sborníku) nás zavedou do nedalekého Kněžmosta a o něco vzdálenějšího Plakánku. Žáci/děti si procházku krajinou spojí s pověstí, která se váže k okolí daného místa. Připomenou si či uvědomí existenci zajímavých míst v okolí, rozvíjí své čtenářské dovednosti na příkladu vhodného žánru – pověsti. Tuto procházku lze spojit i s dalšími aktivitami, jež lze s ohledem na faunu, floru atd. v přírodě realizovat – např. poznávání stop zvěře, rozlišování korun stromů, jejich kůry, šišek, jednotlivých rostlin atd.

Knezmost_prochazka_se_ctenim_8_az_14_let

Plakanek_prochazka_se_ctenim_8_az_14_let

Bezprostředně hned, jak bylo možné se začít scházet, jsme využily příležitosti a oslovily naše místní lídry a vedoucí pracovních skupin, zda by si našly (jde o samé dámy) prostor ke společnému setkání. Bylo na výběr, ale nenašel se nikdo, kdo by stál o online setkání – ta se stala za poslední měsíce každodenním chlebem všech učitelů. Došlo tedy na osobní setkání, a sice v úterý 19. května 2020 na venkovním prostoru za ZŠ Studentská. Původně dvouhodinové setkání se nakonec protáhlo do tří hodin, taková byla radost z osobního kontaktu s ostatními kolegy.

Nad čím jsme se zamýšlely? Samozřejmě nad časem korony – jak změnila pandemie práci učitelů? Co bylo “jinak” v porovnání s normálem? Velký prostor jsme věnovaly způsobům komunikace s žáky, rodiči i ostatními učiteli – co škola, to jiný způsob, jiné zkušenosti i používané programy a aplikace. Velkou diskusi vyvolalo konstatování o zjištění ICT “negramotnosti” řady učitelů, v mnoha případech ještě doplněné o jejich nedostatečné technické vybavení. Věříme, že se tyto informace dostanou i do zorného pole zřizovatelů jednotlivých škol! Věnovaly jsme se i hodnocení dětí a nutnosti sebereflexe učitelů po skončení této nestandardní situace. Jaký byl závěr setkání? Shodly jsme se na tom, že řada situací, jež se za časů korony odehrála, byla podmíněna všudypřítomným stresem – buďme k sobě tedy shovívaví! Učitelé volají po nějaké platformě, kde by se někdo zeptal jich, co a jak dělali a dělají a zda něco nepotřebují. Uvažujeme tedy o dotazníku pro učitele, který by tyto dotazy reflektoval a jehož závěry by využili zřizovatelé škol k dovybavení škol a ředitelé k většímu “opečování” svých učitelů.

Konkrétní reakcí na nutnost reflexe pro učitele je pak workshop Supervize v době korony (18. 6. 2020), na který jsou všichni zájemci zváni. Více informací o workshopu i o možnosti přihlášení naleznete ZDE.

Chceme naše učitele trochu opečovat, proto pro ně přicházíme s nabídkou workshopu na téma Supervize v době korony – ve čtvrtek 18. června 2020 od 14:00 do 17:15 h ve stodole Kafé Ořech. Ať už o supervizi něco víte, nebo je to pro Vás velká neznámá, přihlaste se! Zajistěte si možnost účasti u Markéty Tomášové (marketa.tomasova@mnhradiste.cz), počet míst je vzhledem k omezením přesně dán!