Ve středu 2. října 2019 došlo na “Učení venku” – ne tak doslova, ven jsme se nakonec pro samé povídání a ne zcela příznivé počasí nakonec nedostaly, ale inspirace pro venkovní aktivity jsme získaly od lektorky Pavly Hoppové víc než dost. Ač se na straně učitelů objevuje řada překážek (legislativa, ředitel, pohodlnost učitele, náročná příprava, prostor…), proč nechodit s dětmi ven, přínosy jednoznačně převažují (https://ucimesevenku.cz/proc-ucit-venku/).

Velkou oporou pro všechny učitele, kteří se chtějí inspirovat pro učení venku, je web www.ucimesevenku.cz – jsou zde k dispozici četné materiály pro výuku českého jazyka, matematiky, historie, výtvarné výchovy atd. (Jazyky, Čísla, Dějiny, Ateliér…), samostatný materiál je věnovaný i aktivitám pro družiny (Družiny venku).

Lektorka nás seznámila s konkrétními pomůckami, jež využívá – mnohdy z recyklovaných materiálů či z přírodnin – a s užitečnými knihami, které by měly být v knihovničce každého učitele nakloněného venkovnímu učení. Pracovaly jsme s pexesem z přírodnin, doplňovaly jsme i/y na kamíncích do slov, seznámily jsme se s “výtvarkovou kápézetkou” (praktickou taštičkou plnou užitečných věcí na tvoření venku), házely s poletuchami či s klacíky… Velkou inspirací může být pro učitele základních a středních škol též časopis Bedrník.

Děkujeme Pavle Hoppové (která nahradila v pozvánce avizovanou Moniku Hoškovou, jež z rodinných důvodů nemohla na workshop dorazit) za energií prošpikované tři hodiny, během nichž jsme všechny získaly cenné a praktické rady pro učení venku a hlavně pomocí toho, co příroda nabízí.

Pracovní skupina pro rozvoj čtenářské gramotnosti se včera sešla ke své čtvrté schůzce v úterý 1. října 2019 v kanceláři MAP ve Volnočasovém centru MH. Přítomné členky pohovořily o aktivitách Městské knihovny MH, o přípravách inspiromatu pro psaní i o čtenářském inspiromatu, který zájemcům z řad učitelů i rodičů nabídne 19. listopadu různé knihy, pomůcky, hry a metodiky – pozvánku brzy zveřejníme! Svůj čas dostalo i představení akcí plánovaných pod hlavičkou této pracovní skupiny (ať už domluvených, či pouze předjednaných). Svůj prostor dostalo i představení projektu na Podporu práce učitelů (PPUČ), který se zaměřuje na rozvoj čtenářské, matematické a digitální gramotnosti. Více podrobností ze setkání se dočtete v přiloženém záznamu.

Záznam_PS čtenáři_1.10.2019

Workshop pro žáky ZUŠ MH a další malé/mladé zájemce a čtenáře ve věku 10-15 let, na kterém se zábavnou formou vydáme po stopách výtvarného umění.

Představení z cyklu Listování, tentokrát pro žáky šestých a osmých ročníků mnichovohradišťských škol.

S problematikou kyberšikany přijel zájemce z řad rodičů a učitelů seznámit PhDr. et Mgr. Jan Traxler, zkušený lektor, který se již více než 15 let zabývá kyberšikanou (www.kyberšikana.cz) a poskytuje poradenství v oblasti primární prevence pro děti, rodiče, školy a ostatní organizace. Účastníci se díky workshopu seznámili s nejčastějšími riziky spojenými s využíváním internetu (lektor uvedl reálné případy) i se strategiemi řešení konkrétních situací; zaměřili jsme se i na prevenci rizikového chování spjatou s užíváním informačních technologií. Všichni jsme si zodpověděli otázky, jaké známe sociální sítě, proč máme či nemáme FB, proč mají děti FB, zda nenutíme svým nezájmem a nedostatkem času děti do užívání sociálních sítí…
Velmi užitečné bylo téma bezpečné komunikace a ochrany soukromí. Jaká jsou důležitá pravidla?

• Naučme se nekomunikovat, neodpovídat!
• Ověřujme si informace!
• Když dojde k osobní schůzce “s osobou z internetu”, měla by proběhnout na volném veřejném prostranství, za doprovodu kamaráda.
• Nechme se, my dospělí, pozvat svými dětmi do virtuálního světa!
• Naučme se svým dětem naslouchat, buďme k nim otevření!

My dospělí jsme nyní již o něco lépe vybaveni informacemi ohledně bezpečného pohybu na internetu, které bychom měli trpělivě předávat našim dětem, ať už doma nebo ve škole. Velmi působivé bylo i zhlédnutí filmu Na hory, příběhu o tom, co dětem může způsobit obyčejné brouzdání po internetu.

Důležité poselství Jana Traxlera v závěru workshopu: pokud už se děti dopustí při svém pohybu “v síti” nějaké neobratnosti či chyby, naslouchejme jim a společně se doberme řešení. Vždyť požádat o pomoc a uznat chybu je projevem síly a inteligence; z chyby je možné se poučit do budoucna. Včasný zásah a prevence totiž mnohdy předcházejí tragédii!

Na webu Kyberšikany jsou k dispozici různé materiály ke stažení, příručka Bezpečně na internetu, Senior v kybeprostoru a Holky, kluci, pozor na kyberprostor.

Na svém dalším jednání se sešli školní metodici z ORP Mnichovo Hradiště, tentokrát za spoluúčasti hradišťských paní psycholožek. Jednání to bylo krátké, leč svižné, důvodem byl následný workshop o kyberšikaně. Iva Štrojsová, která se ujala vedení setkání, nejprve připomněla akce uskutečněné MAPem týkající se ŠMP (šlo o jarní návštěvu dvou nízkoprahových libereckých zařízení: http://www.map-mh.cz/2019/04/prohlidka-dvou-nizkoprahu-stala-za-to/), zmínila i akce budoucí, např. workshop Gabriely Lukové Sittové Neklidné a nepozorné dítě, do Mnichova Hradiště přijede učitele proškolit v komunikačně obtížných situacích David Čáp (12. 11. 2019), 4. 12. 2019 seznámí Tomáš Titěra zájemce s tím, jak pracovat s médii. Velký prostor byl pak věnován důležitosti třídnických hodin ve školách a třídním schůzkám formou triád, které v této podobě úspěšně fungují na ZŠ Sokolovská. Tomuto tématu se budou metodici věnovat na svém dalším setkání, které se uskuteční v březnu 2020.

Záznam_setkání ŠMP_26.9.2019

Obecně prospěšná společnost pro Český ráj ve spolupráci s dalšími partnery připravuje pokračování úspěšné akce “Čistá řeka Jizera” v roce 2019. Termín akce je vyhlášen na  4.-5. 10. 2019. Jako předchozí ročník, je akce koncipována tak, že v pátek dne  4. 10. 2019 se akce účastní především základní školy a střední školy. Následně sobota 5. 10. 2019 je určena především dobrovolníkům.

Zlepšete spolu se svou školou naše společné životní prostředí! Všechny podstatné informace jsou aktualizovány na:

http://www.cistarekajizera.cz/

https://www.facebook.com/cista.reka.jizera

V případě zájmu prosím zkontaktujte Ing. Veroniku Horákovou (OPS pro Český ráj, tel. 739 017 494, veronika1horakova@seznam.cz) a projednejte s ní konkrétní informace, jako např. ochranné prostředky a další organizační požadavky.

VS Demografická studie ORP Mnichovo Hradiště

MAP II Mnichovohradišťsko zorganizoval veřejnou prezentaci Demografické studie pro ORP Mnichovo Hradiště, která se uskutečnila ve čtvrtek 19. září ve Volnočasovém centru MH. Účastníci z řad starostů obcí či jejich zájemců, ale i z řad vedení mnichovohradišťských škol či školek nebo učitelů se seznámili s prognózami do budoucna – ohledně počtu obyvatel, počtu dětí v MŠ i ZŠ atd. Kapacity mnichovohradišťských základních škol stačí pro děti z Mnichova Hradiště, nicméně roste i tlak na zkvalitňování výuky, což je při současném stavu zhruba 28 dětí v prvních třídách daleko od ideálu 24 dětí. Proto bude třeba přistavět nové třídy – otázkou je, zda pouze pro mnichovohradišťské děti, nebo i pro děti z ORP, které základní školy v Mnichově Hradišti navštěvují (již pro tento školní rok byla pro přijímání dětí do 1. třídy stanovena kritéria pro přijetí a ne všechny děti s trvalým bydlištěm mimo Mnichovo Hradiště byly přijaty do 1. ročníku). Kromě narůstajícího počtu dětí v prvních třídách se bude nedostatečná kapacita základních škol týkat i šestých ročníků, pro které jsou spádové dvě mnichovohradišťské základní školy (ZŠ Studentská a ZŠ Sokolovská) a základní škola v Kněžmostě. Nabízí se tedy varianta, kdy budou okolní obce na “své děti” finančně přispívat Mnichovu Hradišti, které by díky tomu mohlo následně zafinancovat výstavbu potřebných tříd. Navýší svou kapacitu školy v Mnichově Hradišti? Či jiná z obcí v ORP MH? Budeme dostavovat pouze potřebné třídy, či vybudujeme zcela novou školu? Nyní je na vedeních okolních obcí, aby zareagovala na odprezentovanou demografickou studii a zvolila některou z variant reakce na současnou situaci, která byla navrhnuta Ondřejem Lochmanem, starostou Mnichova Hradiště. V každém případě je nezbytné situaci začít urychleně řešit a dobrat se konsenzu nejpozději do konce roku 2019.

Pokud Vás zajímá přesné znění demografické studie, je součástí tohoto příspěvku (viz výše).

Pod vedením Mgr. Ivy Štrojsové se pracovní skupina pro rozvoj schopností žáků participovat na dění ve škole a v komunitě, rozvoj regionálního vzdělávání sešla již ke své čtvrté schůzce, která se uskutečnila ve středu 18. září v kanceláři MAP ve Volnočasovém centru MH. Iva Štrojsová v úvodu shrnula dosavadní průběh prací na sborníku on-line učebních materiálů – vznikají zajímavé pracovní listy např. ke třídění odpadu, bioodpadu, vlastnostem vodních toků atd. Připomněla též akce zrealizované pod touto pracovní skupinou, seminář k místně zakotvenému učení (23. 5. 2019), výjezd do ZŠ a MŠ Okna (28. 5. 2019), výjezd do Ekologického areálu Čtyřlístek (17. 6. 2019), dvoudenní výjezd do Horního Maršova (29.-30. 8. 2019), workshop pro rodiče a učitele S dětmi přírodě blíž a častěji (1. 9. 2019), seminář Přírodní zahrada aneb Jak tvořit živou učebnici pro děti a žáky (17. 9. 2019). Došlo i na akce budoucí, ať už na setkání žákovských parlamentů, možnost pro žákovské týmy zapojit se do žákovských projektů podpořených MAPem, simulaci zastupitelstva a další – vše zveřejňujeme zde na našem webu. V závěru setkání členové pracovní skupiny přicházeli se svými tématy, např. s námětem na seminář pro dospělé osvětlující smysl žákovského parlamentu či návrh pana Nováka, vedoucího truhlářského kroužku, na možnou výpomoc při realizaci některého z žákovských projektů.

Další setkání členů této pracovní skupiny se uskuteční 27. listopadu 2019.

Záznam_PS Participace_region_18.9.2019

Uspořádání praktického workshopu Přírodní zahrada aneb Jak tvořit živou učebnici pro děti a žáky (17. září 2019 v ZŠ a MŠ Klášter) bylo logickým vyústěním setkání členů pracovní skupiny pro participaci žáků a místně zakotvené učení. Workshop lektorovala Adéla Hrubá z podhůří Orlických hor, která je sama majitelkou ukázkové permakulturní zahrady Na Kopci. V úvodu se účastnice dozvěděly o její cestě k permakulturní zahradě i lektorování a pomoci mateřským a základním školám při zakládání přírodních zahrad. Spolupracuje též s obecně prospěšnou společností Gengel, která usiluje o uchování starých, krajových, rodinných a podobných odrůd jako našeho společného kulturního dědictví a jež má i projekt Staré odrůdy do škol, v jehož rámci spolupracuje s čtyřiceti různými základními a mateřskými školami, jež mezi sebou vzájemně komunikují a vyměňují si i semena rostlin. Zmínila též projekt Děti v permakultuře, na jehož webových stránkách je možné nalézt cenné materiály (i v češtině) k permakultuře.

Následovalo velmi živé a zajímavé seznamovací kolečko účastnic a seznámení se s osnovou workshopu, během něhož jsme měly získat odpovědi na otázky PROČ, CO, JAK, S KÝM a ZA CO.  Proč přírodní zahrada? Protože děti tráví venku stále méně a méně času, konkrétní data k této problematice přináší např. Petr Daniš z Hnutí Tereza ve své knize Děti venku v přírodě: ohrožený druh?; zajímavé informace a příklady dobré praxe naleznete na webech Učíme se venku a Jděte ven. Právě škola by kromě “akademických dat” měla dětem zprostředkovat i různé zážitky, sociální dovednosti, možnost pobytu v přírodě a volné svobodné hry. Padlo i jméno docenta Jana Činčery z Masarykovy univerzity v Brně (Katedra environmentálních studií, Fakulta sociálních studií), který se zabývá evaluacemi výukových programů, z nichž vyplývají čtyři podstatné body: 1) na školní zahradě by mělo být víc “džungle” (zákoutí, pestrost); 2) děti se můžou podílet na rozhodování o tom, co na zahradě bude (děti se učí na procesu budování); 3) děti používají zahradu jak ve výuce, tak ve volném čase; 4) škola řeší reálný problém komunity.

Úvodní aktivita s hracími kartami ekocentra Cassiopeia

Při plánování přírodní zahrady se osvědčilo zapojit všechny zainteresované (učitele, vychovatele, kuchařky, děti, rodiče…), rozdělit si zahradu na zóny (zóna přehledná, zóna na experimenty, zóna herní, zóna relaxační, zóna divoká) i udělat na stávající zahradě třeba jen drobnou změnu, tu si vyzkoušet, a pokud se osvědčí, rozšířit ji i na další místa na zahradě. Vše v přírodní zahradě by mělo být víceúčelové (větrolam, bludičště, pestré druhy keřů s využitím plodů na jídlo, do výchov, zároveň jako herní prvek…). Přírodní zahrada by také měla být dlouhodobě motivační, měla by být neustále živá, její herní prvky v čase proměnlivé. Ideální také je, pokud by zvládla přilákat i nějaké živočichy, které by děti mohly sledovat.

Jak tedy naplánovat a zrealizovat školní přírodní zahradu? Důležité jsou tyto fáze:

1. snění,
2. pozorování,
3. analýza,
4. design,
5. realizace,
6. údržba,
7. evaluace,
8. vyladění (vylepšení).

Mimochodem maximum času by mělo být věnováno pozorování a analýze, zhruba 80 procent času (20 procent pak ůlánování a realizaci). Důležitá je též OSLAVA po určité fázi přípravy přírodní zahrady. Konkrétním příkladem realizované přírodní zahrady se stala MŠ Podbřezí, kde na podzim jednoho roku založili vyvýšený záhon, na jaře následujícího roku zasadili strom a na podzim téhož roku ještě zasadili jedlé keře a trvalky. Vše vybudováno z místních zdrojů, s místními lidmi.

V druhém bloku jsme se přesunuli z budovy školy na zahradu MŠ Klášter, kde jsme se nejprve velmi netradiční formou seznámily s prostorem samotné zahrady. Poté následovaly tři zajímavé aktivity, které mohou pomoci při plánování zahrady (Malé srdce / Velké srdce – užitečné pro zjištění, která místa na zahradě mají děti nejraději, kde tráví nejvíce času  nebo kde se cítí nejlépe x místa, kde se necítí dobře, která potřebují nějakou péči), ale i dětem při uvědomování si zákonitostí přírody (Chyť paprsek – sluneční svit versus např. teplomilné bylinky nebo kompost, stromy atd.) či fungoání zahrady jako systému, ve kterém není třeba užívat chemických postřiků, abychom ji udržely zdravou (Zahradní pomocníci  – hra na mrkve, háďátka a aksamitníky).

Pětihodinový workshop měl spád, lektorka tématem doslova žila, což ocenily všechny účastnice svou pozitivní zpětnou vazbou. Po celou dobu bylo možné “vzájemné (nenucené) sdílení, lektorka vytvářela podmínky pro navazování kontaktů, rozhovorů…” a hlavně si všechny účastnice z řad učitelek, ale i rodičů odnesly praktické návody na to, jak přírodní zahradu založit.