V sobotu 3. června 2017 se v areálu Mnichovohradišťského sportovního klubu uskutečnil již třetí Dětský den. MAP Mnichovohradišťsko využil této příležitosti k tomu, aby prezentoval své vzdělávací aktivity, jež nabízí pro učitele, představitele neformálního vzdělávání, ale i širokou veřejnost. Děkujeme všem, kteří zavítali do našeho MAPího stánku, kde měly děti možnost projevit svého kreativního ducha při výrobě záložky do knihy, při návrhu nejkrásnějšího školního batohu či ti menší při vymalovávání obrázků se školní tematikou. Větší děti či jejich rodiče pak mohli přispět svými názory na to, co zajímavého/cenného/příjemného/obohacujícího jim škola přinesla či přináší, a naopak co obtížného/tíživého/nepříjemného/stresujícího jim dala nebo dává škola do života. A jaké byly některé jejich odpovědi?

+ “Kamarádi, škola v přírodě! / Ani ne tak škola jako spíše konkrétní učitel – láska ke knihám a k četbě jako takové. / Bavil mě tělocvik, učitel nás přivedl k házené. / Zážitky. / Nejzábavnější byla praxe.”

– Setkání se zlou či hloupou paní učitelku nebo pětku z diktátu.

Vzhledem k tomu, že jedno z pracovních setkání, která se v rámci MAP uskutečnila, se věnovalo i problematice dětských hřišť, měli možnost se návštěvníci  vyjádřit k tomu, jak by mělo vypadat ideální dětské hřiště a co by na něm určitě nemělo chybět. Mělo by tam být “krásně útulno pro děti”, skvělé by byly “přírodní prvky (vrbové bludiště, vrbové iglú…) a vodní prvky, trampolínky a prolézačky vhodné pro každého či kreativní prvky ve velkém měřítku (stavebnice, deskové hry)”. Děti, které ještě nevládnou písmem, dostaly možnost svá přání též nakreslit.

Tím ovšem výčet našich nabízených aktivit ani zdaleka nekončí: kdo zlobil, musel klečet na hrachu; kdo chtěl, mohl posedět ve staré dřevěné školní lavici a mohl si vyzkoušet též psaní perem namáčeným do kalamáře s inkoustem. Mnohé děti ocenily hod mokrou houbou na tabuli, k zábavným momentům pro naše malé návštěvníky patřilo také mazání tabule houbou, což je pro mnohé v době interaktivních tabulích stále větší a větší vzácností.

Ještě jednou vyjadřujeme díky za Vaši návštěvu a věříme, že se společně potkáme na některé z našich vzdělávacích aktivit, jež pro Vás připravujeme, či na podzimní akci Zažít Hradiště jinak, kde se budeme též prezentovat.

V úterý 30. května 2017 se na půdě Základní školy Studentská, konkrétně její budovy na Masarykově náměstí, uskutečnil čtyřhodinový seminář lektorky Kamily Bergmannové Čteme s nečtenáři. Velmi zdařilé vzdělávací akce se zúčastnily jednak učitelky z mateřské školy, jednak učitelky prvního stupně základní školy, nechyběla ani zástupkyně gymnázia či jeden rodič. Celý seminář se nesl ve velmi interaktivním duchu a vysloužil si četné pochvalné poznámky, např.: “Jsem velmi spokojena. Klidný, vyrovnaný, velmi erudovaný.” “Děkuji za opravdovou dílnu, ne suchou přednášku.” “Tento seminář jsem si užila – prožitek s teorií v pozadí.”

Již úvod samotného semináře byl velmi hravý: účastnice se rozdělily do tří skupinek, jež obdržely devět obrázkových karet – jejich úkolem bylo karty uspořádat v takovém pořadí, aby vznikl příběh, který pak skupinky zdramatizovaly. Co skupina, to jiný příběh! A věřte, že nechyběly humorné, ale i velmi dramatické okamžiky.

Zajímavým momentem semináře byl také “badatelský úkol” – zkuste si prostrčit jablko standardní velikosti kruhovým otvorem o průměru 5 cm, který byl uprostřed papírové čtvrtky! Byl to opravdu oříšek – někdo papír roztrhl, jiná z účastnic jablko snědla, další nakrájela na malé kousky. Poté jsme z názvu knihy Petra Horáčka “Nový domek pro myšku” odhadovaly, co bude asi obsahem tohoto příběhu. Následovalo řízené čtení s předvídáním a otázky doprovázené ilustracemi z této knihy, v závěru této aktivity došlo k porovnání s našimi úvodními odhady. Celá tato modelová lekce nás pak vedla k tomu, abychom s příběhem pracovaly už před samotným čtením, v průběhu četby i po jejím skončení.

Příjemným zpestřením semináře bylo též “malování básně”, kdy jsme výtvarně ztvárnily verše a to, co nám evokovaly. Vzhledem k tomu, že si každá z účastnic měla za úkol přinést nějakou svou rozečtenou či oblíbenou knihu a pak také dvě dětské knihy, s nimiž se nám dobře pracuje, došlo i na ně. Nejprve jsme při “kolečku se svou knížkou” představily každá tu svou a odůvodnily jsme její výběr, následně došlo na “burzu knih”, kdy každá ze své dětské knihy vybrala zajímavý úryvek, který okomentovala a poté nabídla ke komentáři i ostatním, čímž se ke každé knize sešlo několik komentářů.

Nejde o úplný výčet aktivit, s nimiž jsme se v průběhu semináře měly možnost seznámit, ale i tak je možné udělat si alespoň základní představu o tom, jak seminář probíhal. Všechny účastnice odešly se spoustou nových informací a nápadů pro práci s dětmi a navíc se jim dostalo i velmi zajímavé nabídky knih pro práci s jejich malými svěřenci, s nimiž díky tomu budou moci rozvíjet jejich četné dovednosti, jako např. předvídání, vyjasňování či shrnování.

Ve středu 17. května 2017 jsme se sešli na Základní škole Studentská na semináři o koučinku a mentoringu. Do Mnichova Hradiště za námi přijel lektor Mgr. Jiří Šmejkal, abychom se dozvěděli, jaký význam má koučink pro učitele, ale nejen pro ně, neboť se nám ve skupině sešli zástupci z řad rodičů, studentů a dalších profesí. Jiří Šmejkal nám v kostce představil základní principy koučinku. Kouč provází svěřenou osobu k cíli, nehodnotí, jejich vztah je rovnocenný. Koučování je hlavně schopnost vidět člověka v jeho možnostech. Kouč pomáhá najít cíl: Co vlastně chcete? Naslouchá a poctivě ověřuje, že nám rozumí. Kouč také pomáhá vymyslet, jaké cesty vedou k cíli. Pomůže nám uvědomit si, jaké máme možnosti. Ověřuje naši vnitřní motivaci: Co pro to můžeš udělat? Nebo: Co potřebuješ k tomu, abys udělal první krok? Kouč využívá otevřené otázky, poskytuje nekritickou zpětnou vazbu a také má pozitivní přístup, podporuje tak v člověku přirozené sebevědomí.

Zkusili jsme si pár cvičení ve dvojicích, měli jsme si uvědomit, jak důležité je souznění se svým protějškem, jakou roli hraje soustředění, schopnost koncentrace i trpělivost. Uvědomili jsme si, že v prostředí důvěry a bezpečí dochází k propojení snadněji.

Lektor se také krátce zmínil o mentoringu: mentor je profesně starší kolega, který umí předávat zkušenosti služebně mladšímu kolegovi. Mentor zná reálný stav a pravidla a pomáhá nováčkovi začlenit se. Mentor může radit.

Byla to zábava, všichni jsme si to užili a jen doufáme, že jsme přítomné paní učitelky motivovali k účasti na vzdělávacím programu “Učitel koučem”, který bychom jim, pokud by byl zájem, rádi v rámci projektu MAP Mnichovohradišťsko zprostředkovali.

Ještě jeden tip: lektor Jiří Šmejkal nám doporučil knihu Carol Dweckové “Nastavení mysli”. Tato kniha byla na semináři k nahlédnutí a je součástí projektové knihovničky MAP.

Šestičlenná ženská skupinka vyrazila v pátek 12. května 2017 vstříc zážitkům, jež na své “půdě” nabízí Muzeum hry v Jičíně (http://www.muzeumhry.cz/). Díky naší průvodkyni Ajce Kyselo, která se v muzeu podílí na práci v oblasti vzdělávání a propagace, jsme se v jičínském zámku seznámily se stálou expozicí muzea, které se již 17 let zaměřuje na zprostředkování znalostí pomocí interaktivních projektů, prostřednictvím hry a zážitku.

Vlastivědná expozice nám představila sbírky od pravěku až po 20. století – bývalý ředitel muzea Jaromír Gottlieb, mimochodem původním povoláním učitel, kladl důraz na představení sbírkových předmětů interaktivní formou, mohly jsme si tedy vyzkoušet mletí obilí v kamenném rotačním mlýnu, na středověkém psacím stolku (skriptoriu) napsat zakládací listinu města, upříst kousek nitě na kolovratu či zahrát si divadlo, jež bylo fenoménem národního obrození. Muzeum hry je cíleno na opakovanou návštěvu, jejich nabídka aktivit je obrovská. Přijďte tedy “někdy pobejt”. Své si v muzeu najde opravdu každý – od zapáleného badatele, který nalezne v muzeu kromě sbírkových předmětů i podrobné materiály včetně odkazů na odbornou literaturu, přes rodiny s dětmi, jež se díky “Průvodci pro celou rodinu” seznámí s expozicí formou stručných informací a kterým zbyde čas i na plnění četných úkolů s tím spojených, až k předškolním dětem, na něž muzeum myslelo svým “Průvodcem pro nejmenší”. Kromě vlastivědné a přírodovědné expozice navštívila naše skupinka i další prostory muzea – Panskou oratoř, muzejní divadélko, Konferenční salonek – a na závěr muzejní hernu a dílnu, která je příjemným místem oddechu. A protože jsme byly všímavé, dočkaly jsme se i překvapení, a sice otevření tajné třinácté komnaty zámku!

Ajka Kyselo nám kromě samotné muzejní expozice přiblížila též vzdělávací programy, které muzeum nabízelo školám v letech 2002–2011 jako plnohodnotný nástroj využitelný ve výuce. Seznámily jsme se se vznikem programů, jejich průběhem, cílovými skupinami i s tím, co je při jejich přípravě a realizaci důležité. Např. známý program “Cestička do školy” mapoval původní pěší školní cesty, program “Protektorát Böhmen und Mähren” se zaměřil na zmapování života za protektorátu přes běžný den, “Zpátky ni krok” se pak v roce 2009 soustředil na 20. výročí sametové revoluce, díky čemuž zapojené děti získaly informace o dané době a z materiálu, který školy nashromáždily, pak těžily i takové instituce jako muzeum či archiv.

Základní a mateřská škola v Jičíněvsi (http://www.zsmsjicineves.cz/) pod vedením paní ředitelky Dariny Šindlářové nás pak díky projektu “Per aspera ad astra” odvedla od historie k modelu sluneční soustavy – paní ředitelka, aktivní rodič Lukáš Bílek a také samotné děti, jež se do projektu zapojily, nás zasvětily do toho, jak vznikl samotný model sluneční soustavy a co vše se při jeho vytváření naučily nejen děti, ale i jejich rodiče a učitelé. Původně celodenní projekt se následně promítl do koncepce celé školy a odráží se i v jednotlivých vyučovacích předmětech (kromě fyziky i v matematice, českém jazyce, angličtině, zeměpise, výpočetní technice…) a přidaly se i děti v mateřské škole, např. výrobou vesmírných dalekohledů. Vydaly jsme se i na krátkou vycházku po Jičíněvsi, abychom model sluneční soustavy spatřily přímo na místě – okolo Slunce-školy se pohybují zmenšené planety po oběžných drahách, které probíhají vesnicemi, kde žijí jičíněveští školáci. Skvělý příklad místně zakotveného učení, co říkáte?! Doporučujeme Vám seznámit se v krajině s jičíněveskou sluneční soustavou např. formou cyklovýletu, spojíte tak příjemné s užitečným.

Závěr tohoto informacemi nebytého výjezdního setkání s inspirací jsme pak strávily nad večeří v nedaleké restauraci, kde nám příjemnou společnost dělala paní Šindlářová i pan Bílek, kterým tímto ještě jednou děkujeme za trpělivé odpovědi na naše zvídavé otázky. Zbyl i čas na reflexi samotného výjezdu, který byl vpravdě inspirativní!

Pracovní setkání na téma “Dětská hřiště v Mnichově Hradišti – vhodný prostor pro volný čas dětí a mládeže do 15 let?”  se uskutečnilo v úterý 25. 4. 2017 ve Volnočasovém centru MH. Dle programu jsme se zaměřili na posouzení současného stavu dětských hřišť – kolik jich je a kde jsou umístěna, kdo je využívá, čím jsou přitažlivá a co na nich nevyhovuje. Po uvedení všech pozitiv i negativ, s nimiž přicházeli jednotliví účastníci setkání, jsme se zaměřili i na podobu ideálního hřiště – za některé z návrhů uvádíme např. požadavek většího počtu herních prvků pro starší  děti (např. lezecké stěny), zázemí pro rodiče (lavičky, stoly, přístřešek atd.) či soukromá zákoutí pro děti. Došlo též na současná mnichovohradišťská hřiště s potenciálem do budoucna, mezi nimiž zmíníme např. dětské hřiště ve Hřbitovní ulici, u nějž účastníci vyzdvihovali oplocení, jeho velkou plochu a které by se mohlo případně stát místem setkávání mnichovohradišťských rodičů. A jaká jsou alespoň některá závěrečná shrnutí? V Mnichově Hradišti zoufale chybí herní prostory a prvky pro náctileté či více tajuplných zákoutí na dětských hřištích pro malé děti. Možná by stálo zato zeptat se samotných dějí, jak by si představovaly prostor, ve kterém by chtěly venku trávit volný čas.

Děkujeme všem, kteří se aktivně zúčastnili pracovního setkání, a věříme, že se společně setkáme i na některé z dalších akcí MAP. Záznam z tohoto setkání je dostupný online ve formátu PDF i jako dokument, do nějž můžete vložit svůj komentář. Výstupy ze setkání a z případných komentářů budou zapracovány do doporučení pracovní skupiny pro dětská hřiště a představeny vedení města Mnichovo Hradiště, na jehož zadání byla tato doporučení sestavena.

Záznam – dětská hřiště

Dovolujeme si Vás pozvat na první schůzku zájemců o ČTENÁŘSKÝ KLUB, který se uskuteční v pondělí 5. června 2016 v 16 hodin v prostorách Volnočasového centra v Mnichově Hradišti.

Setkání nad odbornou literaturou z oblasti výchovy a vzdělávání nabízí možnost strávit příjemné chvíle nad inspirativním textem. Na první schůzce se začteme do úryvku z knihy a vzájemně budeme sdílet nejen myšlenky, otázky či zkušenosti, ale též představy o fungování čtenářského klubu, vybírat knihy na další setkání a tvořit soupisku titulů, které stojí za přečtení.

Čtenářský klub je otevřený všem, kteří chtějí pracovat s odbornou pedagogickou/psychologickou literaturou a vést o ní otevřenou, ale jasně vymezenou diskusi. Klub povede Iva Dobiášová.
Registrace není nutná. S dotazy či náměty se obracejte na map-mh@email.cz.

Dovolujeme si Vás pozvat na  Podvečer s pračlověkem – rozdělávání ohně a jiné exkurze do pravěku, které se uskuteční v pátek dne 9. června 2017 od 17 do 19 hodin v Mnichově Hradišti na pláži u Jizery.

Jako inspiraci pro letní večery jsme pro vás připravili příjemné posezení u ohně, který si sami zapálíme některou ze starých “primitivních” technik bez užití sirek nebo zapalovačů. Naučit nás to přijde “profesionální pračlověk” Jan “Tonda” Půlpán. Ví, jak se naši předkové dokázali v krajině uživit, ukrýt, obléci, zahřát, přežít. Odpoví na naše otázky týkající se života v pravěku, přiveze ukázky pravěkých artefaktů a fotografie “pravěkého” oblečení. Inspirativní foto a informace na www.jakoblecipracloveka.cz. Po skončení pračlověčího programu můžeme společně posedět u ohně, opéci si cokoli, co si přineseme, a popovídat  si inspirováni tím, co jsme zažili.

Rozdělávání ohně s pračlověkem je určeno rodičům i dětem, učitelům všech škol, vedoucím dětských kroužků, milovníkům přírody, ohně a historie a všem zájemcům o vzdělávání na Mnichovohradišťsku. Jan „Tonda“ Půlpán nabízí také programy vhodné pro školy, doplňující například výuku dějepisu. Rozdělávání ohně s pračlověkem se koná za každého počasí – naši předkové to taky museli zvládnout i v dešti.

K účasti na programu není třeba se přihlašovat.

Těšíme se na setkání s Vámi a společně strávený čas. Se všemi dotazy a náměty se, prosím, obracejte na e-mail  map-mh@email.cz nebo na Blaženu Huškovou, tel. 602684718.

Proč dítě zlobí

Ve středu 7. června 2017 od 17:00 do 19:00 hodin proběhne v MŠ MÍROVÁ přednáška s následnou besedou na téma Proč dítě zlobí?. Je určena zejména rodičům, ale i všem ostatním, které toto téma zajímá. Mgr. Stanislava Emmerlingová pohovoří o různých příčinách problémů v chování dítěte a jak těmto výchovným problémům předcházet.

Co všechno může ovlivnit problémové chování u dítěte? Příčina může tkvět např. v rodinné výchově, ve školním a mimoškolním prostředí, svůj dopad na chování dětí má také jejich životospráva či jejich citové strádání atd. Aby k výchovným problémům vůbec nedošlo, je důležitá dobrá informovanost rodičů a pedagogů či vyrovnaná osobnost vychovatele s objektivním vnímáním dítěte.

Lektorka Stanislava Emmerlingová vede více než 20 let poradnu pro děti s poruchami učení a chování, dále je autorkou dyslektické tvořivé čítanky “Když dětem nejde čtení” (nakladatelství Portál), také působí jako lektorka akreditovaných přednášek MŠMT ČR pro další vzdělávání učitelů (Grafomotorika pro předškolní děti, Proč dítě zlobí, Celostní přístup k lehkým mozkovým dysfunkcím aneb co víme a nevíme o ADHD, Problémové chování dětí a žáků, Aktivní hemisféry –  učení přes celý mozek). Je také lektorkou minikurzů EFT a kurzu Raná traumata a jejich vliv na vývoj osobnosti jedince.

Počet míst na přednášku je omezen, je tedy nutná registrace (nejpozději do 2. 6. 2017): buď online (níže), nebo na našem emailu map-mh@email.cz či na telefonním čísle 720 987 309 (Kamila Kořánová).

V Mateřské škole Jaselská proběhla ve čtvrtek 4. května 2017 přednáška pro rodiče i učitele na téma První třídou bez problémů. Lektorka Andrea Žilková, psychoterapeutka, speciální pedagožka, kouč i matka dvou dětí, po krátkém představení všech účastníků (z nichž jedna polovina byli rodiče budoucích předškoláků a druhá polovina pak učitelky MŠ a ŽŠ) zdůraznila, že za úspěch dítěte ve škole může z devadesáti procent jeho rodič – je tedy proto důležité vytvořit dobré návyky (což je mnohem snazší než pak v budoucnu opravovat ty špatné). Zmínila změny, které s sebou nástup dítěte do školy přináší, i to, jaké jsou nejčastější obavy rodičů (např. Zvládne to moje dítě? Začlení se do kolektivu? Nebudou mu ostatní ubližovat? Co když něco ztratí? atd.).

A jak konkrétně se můžeme spolu s dítětem na jeho vstup do školy připravit? Pro jeho úspěšný start ve školním prostředí je důležité alespoň 4-5x týdně věnovat dítěti 15 minut času, během nichž si dítě zvykne na naši plnou pozornost a které budou začátkem příští školní spolupráce mezi dítětem a rodičem. Neméně důležité je také dobře nastavit rituály a pravidla, děti podporovat a vést je k samostatnosti.

Pro ty, kteří se nemohli zúčastnit, uvedu alespoň “Mantry na srpen”, které lektorka v průběhu své přednášky zmínila:

• Naše dítě je šikovné, určitě to spolu zvládneme.
• Těšíme se na školu.
• S paní učitelkou se určitě domluvíme.
• Naše dítě má dobrou povahu, určitě bude dobře vycházet s okolím.
• Všechno bude v pořádku, jsme připraveni nejlépe, jak umíme.

Budete-li si tyto mantry opakovat, vytěsníte-li své obavy a vytvoříte-li u svého dítěte “správné” návyky, zvládnete jeho nástup do první třídy Vy i on/ona.

V učebně ZŠ Sokolovská proběhl ve středu 26. dubna 2017 od 12 do 17 hodin vzdělávací kurz s názvem Prevence syndromu vyhoření, jehož lektorem byl Mgr. Jiří Sixta, který má dlouholetou praxi ve školství i v pedagogicko-psychologické poradně jako metodik prevence. Důvodem pro uspořádání tohoto kurzu byla poptávka zejména ze strany učitelů, protože syndrom vyhoření útočí na všechny, kteří jsou v častém a intenzivním kontaktu s druhými lidmi a projevují silnou duševní a emocionální angažovanost. Nicméně nejen učitelé se zúčastnili daného kurzu, objevili se i “posluchači” z jiných oblastí (logistik, žena na rodičovské dovolené atd.).

Jak poznám, že jsem ve stresu? Co nás vlastně stresuje? A co se s námi při stresu vůbec děje? Co je to stres a jaké jsou jeho druhy? Na všechny tyto otázky zazněly ze strany lektora v průběhu kurzu odpovědi, mnohé odpovědi přinesli i samotní účastníci. Velmi živým momentem vzdělávacího kurzu byla “hra s dřevěnými latěmi”, jež měly dvě skupiny účastníků společnými silami položit na zem. Věřte, nebylo to vůbec snadné! A co bylo záměrem této hry? Šlo o příklad, jak je snadné uvést lidi do stresové situace, a poselství, že bychom ve stresu nikdy neměli hledat viníka. Dozvěděli jsme se také, jaké jsou techniky zvládání stresu, ať už jde o strategie konstruktivní, či destruktivní. Další náplní kurzu byl syndrom vyhoření, jaké jsou jeho příznaky a jak se mu můžeme bránit; pozitivní myšlení a zejména sedm chyb pozitivního myšlení (např. absence životního cíle, neschopnost dostatečného sebeprosazení, negativní myšlení atd.). Velmi zajímavou součástí kurzu pak byla i jeho závěrečná část věnovaná manipulaci a manipulativním výrokům, s nimiž se v běžném životě setkáváme na každém kroku.

Reakce na tento vzdělávací kurz byly velmi pozitivní, za což projektový tým MAP Mnichovohradišťsko všem děkuje. “Velmi jsem si to užila, bylo to velmi inspirativní, ve spoustě situací jsem viděla sebe i lidi okolo sebe.” Mnozí z účastníků pak v námětech na témata našich dalších seminářů uváděli např. rozšíření tématu vyhoření a manipulace, nácvik relaxačních technik; trénink řešení konfliktu, efektivní komunikace. Upřímně věříme, že některé z těchto námětů budeme schopni “přetavit” do konkrétní vzdělávací akce. Sledujte naši nabídku!