17.9.2018 – 30.6.2022 Místní akční plán pro rozvoj vzdělávání v ORP Mnichovo Hradiště

Markéta Tomášová

V rámci setkání jedné z pracovních skupin projektu jsme zájemcům z řad pedagogů nabídli v úterý 13. dubna možnost účastnit se webináře Psychohygiena pro učitele. Lenka Dokládalová Bednářová, odborná ředitelka Semiramis z.ú., hovořila o stresorech v profesi pedagoga a práci s nimi, uvedla konkrétní tipy, co pro sebe (a své okolí) můžeme udělat, přidala i užitečné odkazy k tématu.

Pro učitele není současná situace vůbec jednoduchá: studovali, aby byli ve fyzickém kontaktu s dětmi. Nyní musejí čelit distanci a nejrůznějším opatřením, práci si ze svých škol v mnoha případech přenesli do svých obýváků, čelí problémům při sladění pracovního a osobního života (stejně jako my všichni ostatní), jsou na ně kladeny vysoké nároky (ze strany společnosti, vedení školy, rodičů, své rodiny i sebe samých) a mnohdy podléhají obavám o zdraví své i svých nejbližších.

Jak z této situace ven? Je třeba najít si ČAS PRO SEBE. Z výzkumů vyplývá, že týdně bychom si pro sebe měli vyšetřit alespoň 3 hodiny. Když tento čas v týdenním programu nenajdeme, zvyšuje to v nás úzkost, stres a únava narůstají. Delegujte na ostatní to, co je v jejich moci, sdílejte („sdílené hoře, poloviční hoře“), vysvětlujte, omezte konzumaci zpráv ze sociálních sítí, a pokud pracujete z domova, ukončete svou práci nějakým výrazným rituálem (např. zaklapnutím počítače a odchodem na procházku).

Co ještě můžete v rámci psychohygieny zavést? Vědomě myslete, co a kolik toho jíte, zdravá strava je základ! Nezapomínejte na vitamíny (např. C a D, slouží mj. i jako prevence proti covidu), naslouchejte při stravování svému tělu.

Vědomě se hýbejte! Pohyb zvyšuje náladu, vyplavuje endorfiny, zbavuje nás stresu (i hodina týdně může být prevencí před depresí).

Dodělejte věci, které odkládáte. Přivolávejte si příjemné zážitky (např. v podobě vzpomínek na to, co se vám podařilo). Zaposlouchejte se do oblíbených písní. Oceňujte se (třeba pomocí nějaké nástěnky/sklenice/šuplíku/krabice s úspěchy). Udělejte dobrý skutek. Poslouchejte zpěv ptáků. Přivoňte si k levanduli. Objímejte někoho alespoň 30 vteřin denně. Usmívejte se (tím přelstíte svůj mozek). Relaxujte, meditujte, pokud to umíte. A hlavně dlouho a kvalitně spěte!

A ještě poslední rada na závěr: vaší superschopností v péči o sebe sama je vědět, co mi dělá dobře, a to aktivně vyhledávat; co mi škodí, tomu se aktivně vyhýbat nebo to cíleně vyvažovat!

 

Přijměte pozvání na odpolední inspirativní výjezd do Muzea Českého ráje v Turnově, který se uskuteční v úterý 27. 4. 2021 od 14:00 do 17:00 hodin. Seznámíte se se vzdělávací nabídkou muzea, jejich programy, navštívíme expozici a jako překvapení nás bude čekat jedna dílna. Doprava do Turnova je individuální, sraz před budovou muzea před začátkem programu.

Vzhledem k omezenému počtu účastníků (10 osob) je nutné se na akci přihlásit ZDE.

KAPACITA VÝJEZDU JIŽ BYLA NAPLNĚNA. NA AKCI JE MOŽNÉ SE HLÁSIT POUZE JAKO NÁHRADNÍK NA NÍŽE UVEDENÉM EMAILU.

V případě dotazů se obracejte na Markétu Tomášovou (marketa.tomasova@mnhradiste.cz, 732 680 514).

 

Inspirativní příručka SANKOFA nejen do výuky.

Projekt Střediska ekologické výchovy SEVER, díky němuž se můžete blíže seznámit s využitím metody storytelling.

V rámci projektu vznikla příručka a nástrojník, které jsou volně ke stažení. Zároveň si zde můžete prohlédnout příběhy vytvořené dětmi ze zapojených škol.

Malý tvořivec

Pracovní sešit nazvaný Malý tvořivec – jaro 2021, je prací knihovnic organizovaných ve spolku knihoven SKAT. Jedná se o patnáct stran velikosti A4 plných úkolů, hádanek a doplňovaček. Děti si při jejich vyplňování užijí zábavu a zároveň procvičí spoustu dovedností. Sešit je určen pro předškolní a mladší školní věk.

Čtenářská hádanka

Čtenářskou hádanku vymyslel nadšený čtenář Lukáš Umáčený pro ostatní čtenáře. Plakát se zadáním má formát A2, uvidíte na něm mapu Evropy a různé obrázky, které charakterizují názvy knih. K tomu čtenář dostane také soutěžní lístek, kam zapisuje autora rozpoznané knihy, její název a zemi, ke které dílo přiřadí. Tato soutěž je opravdu pro všechny: někdo může hodně knih znát, někdo si je může zkusit dohledat v on-line katalogu, nebo na internetu.

 

 

Velmi často do výuky přinášíme témata my, učitelé. Kritická  pedagogika  vnímá jako středobod učení životní situaci žáků a žaček a usiluje o to posílit  jejich vliv na limitující okolnosti. Učitelé tedy v takovém případě věnují např. těmto otázkám: Jaká média žáci sledují? Jaká témata řeší? Zkuste to také. Příkladem může být metodický list zpracovaný na téma gender, který je ke stažení ZDE.
Odkaz obsahuje i nahrávku šestnáctileté Aničky, která mluví o tom, že ve škole chybí témata, kterými se žáci zabývají. Zeptejte se i vy svých žáků: Která témata jsou důležitá pro vás, ale máte pocit, že na ně není ve škole prostor?
Nahrávka je jednou z mnoha příběhů, které zkoumají zkušenosti mladých s genderovou identitou, možná vaše děti přinesou témata jiná.
Využít můžete i dalších materiálů, které vznikly v rámci projektu Futuropolis (organizace Na Zemi). Materiály, zatím převážně k genderové identitě, naleznete zde:  https://www.futuropolis.cz/knihovna.
Chcete zjistit více o tom, jak učit participativním způsobem? Přečtete si článek o metodě open space, který sepsal Dan Vykoukal z organizace Na Zemi. Zachytil to, co se jako pedagogové můžeme naučit, když vytvoříme pro žáky bezpečné prostředí pro přinášení vlastních témat k diskuzi. Naživo si open space vyzkoušel na škole v Poděbradech.

“Obyčejně chodíme do škol s programem, který je šitý na míru určitému tématu, ale teď jsme to chtěli udělat jinak. Prostřednictvím formátu open space jsme chtěli dát prostor studentům a studentkám formulovat vlastní témata a problémy ke zkoumání, které by se týkaly jejich života.”

Organizace Na Zemi nabízí ke stažení vzdělávací lekci o klimatické změně.
Je sice připravena pro vzdělávání naživo, ale její dílčí aktivity si zruční vyučující zvládnou přizpůsobit i pro výuku online.

Program interaktivní a hravou formou prozkoumává naše vnímání klimatické změny a různé postoje k možné krizi. Zkoumá mechanismy ve společnosti, které nás odvádějí od spolupráce, a otevírá obecnější otázky spojené s těžko uchopitelným problémem: Jak se můžeme stavět k tak komplexnímu problému, který jsme schopni nahlédnout jen z malé části? Jak řešit výzvu, která přesahuje možnosti jednotlivců i skupin? Co přispívá k hledání řešení, a co od něj naopak odvádí? V čem krize spočívá? A co se s ní dá dělat?” 

Jeden svět na školách přichází s další podporou mediální gramotnosti. MQposilovna je e-cvičebnice, která si klade za cíl udržovat mediální gramotnost žáků v kondici a pečovat o jejich “kvocient mediální gramotnosti” (MQ = Media Quotient). Obsahuje 10 tréninkových lekcí vhodných zejména pro žáky 8. a 9. tříd základních škol a středoškoláky. Každá lekce obsahuje krátké video a několik úloh k vyplnění.

V MQposilovně žáci pracují zcela samostatně. Trénink je podle náročnosti rozdělený na dva okruhy: základní tréninkkruhový pro pokročilé.

1. Na zahřátí: základní trénink
Žáci procvičují schopnost posoudit důvěryhodnost mediálních sdělení, zabývají se rozdíly a principy fungování veřejnoprávních a soukromých médií, přesvědčovacími technikami reklamy, motivacemi tvůrců mediálních sdělení či ověřují své znalosti prostředí sociálních sítí.
 

2. MQposilovna: Kruhový trénink pro pokročilé

Žáci sledují svoji digitální stopučas, který tráví na počítači a mobilu. Přemýšlejí nad tím, jak co nejúčinněji chránit své soukromí online a jak vyzrát na online půjčky. Seznamují se se znaky závislosti (nejen) na počítačových hrách, věnují pozornost přesvědčovacím technikám reklamy, zabývají se motivacemi tvůrců konspiračních teorií a věnují pozornost vzniku zpravodajství a principem novinářské práce.

Mgr. Jana Leitnerová je dětská psycholožka, která pracuje přes 20 let s dětmi v pedagogicko-psychologické poradně, spolupracuje s Centrem pro rodinu Náruč Turnov, zejména v oblasti náhradní rodinné péče, a je matkou tří dospívajících dětí. Ve dvou online akcích se snažila rodiče podpořit v jejich snaze pomoci dětem, aby neztrácely motivaci, dokázaly zvládat své povinnosti a lépe se vyrovnávaly se současnou situací.

Motivace dětí je podmíněna biologicky, vliv na ni má dopamin, přičemž množství jeho uvolňování z mozku je vrozené. Těmi největšími motivátory, aby děti neztratily chuť nejen k učení, ale i k životu, jsou SPÁNEK, ZDRAVÉ JÍDLO A POBYT VENKU. Důležité je, aby děti vůbec vstaly z postele, ideální je tedy pro ně pravidelný denní režim (věci, které se zautomatizují, nás nestojí energii). Velkým vzorem pro ně jsme my dospělí. Nezbytná je vnitřní motivace dítěte, daná činnost pro něj musí být zábavná, užitečná, mít smysl (pokud chybí vnitřní motivace, ani odměny příliš nezabírají). Každé dítě by mělo udělat práci tak, jak to umí – my rodiče pak musíme ocenit úsilí, které danému úkolu dítko věnovalo. Rodiče by měli podporovat i sebehodnocení dítěte, to by se mělo umět ocenit (jak dítě vidí svůj výkon? vynaložilo maximální úsilí?). Určitě bychom se my dospělí měli zajímat o to, co dělají děti ve škole, co právě probírají – nezajímat se však o výsledek, ale o proces učení.

Nezbytné je si i z této „covidové“ doby pro sebe vzít něco pozitivního – trávíme spolu více času, můžeme si tak intenzivněji užívat každý den, oceňovat můžeme i maličkosti. A pokud někdy „bouchneme“, je důležité umět se omluvit. Změňme svůj přístup k dítěti nebo změňme svá očekávání jako rodiče (ve smyslu samostatnosti a zodpovědnosti).