1.7.2022 – 30.6.2023 Místní akční plán pro rozvoj vzdělávání v ORP Mnichovo Hradiště

Markéta Tomášová

Co můžete jako učitelé udělat?

Stejně jako na dospělé i na děti současné dění ve světě dopadá a vnímají jej. I když si můžeme myslet, že se k dětem informace o válce v takové míře nedostávají, není tomu tak. Ačkoli nejsou přímými konzumenty zpravodajství, setkávají se s informacemi o válce v rozhovorech dospělých i v interakci s vrstevníky. Ať již situaci rozumějí nebo ne, mají strach. Jelikož emoce spojené s událostmi na Ukrajině dopadají na všechny kolem, děti mohou přicházet o jistotu – byť třeba i jen jistotu v podobě stabilního a předvídatelného chování dospělých. U rodičů či jiných dospělých mohou děti vidět, že se bojí nebo jsou zkrátka jen příliš zaneprázdněni vlastními emocemi či starostmi.

 

Jak mluvit s dětmi o válce na Ukrajině? Radiožurnál vysílal debatu s psychologem

Válku na Ukrajině sledují prostřednictvím médií i sociálních sítí také děti. Dismanův soubor ve spolupráci s odborníky připravili v sérii rozhovorů odpovědi na otázky, kterým děti v souvislosti s válkou nejčastěji nerozumí. V neděli 27. 2. 2022 od 19:00 h vysílali čeští Skauti ve spolupráci s psychology a Radiožurnálem debatu na téma Jak mluvit s dětmi o válce. Sledovat ji bylo možné také online na facebookovém kanálu Radiožurnálu. Záznam je v článku. Více ZDE.

Děti se ptají: Jak se máme chovat ke svým spolužákům z Ukrajiny a Ruska?

Válku na Ukrajině pozorují skrze média a sociální sítě i děti. Na to, co je doopravdy zajímá, ale často odpověď nenajdou nebo jí dostatečně neporozumí. Členové Dismanova souboru se ve speciální sérii rozhovorů ptají odborníků na to, co je jim a jejich vrstevníkům nejasné. První rozhovor se zabýval tématem, jak mluvit s dětmi o válce. V druhém interview  se čtrnáctiletí Matěj a Honza ptají psycholožky Gabriely Dymešové na to, jak se chovat ke svým spolužákům z Ruska a Ukrajiny. Více ZDE.

Děti se ptají: Proč se máme zajímat o válku na Ukrajině? Odpovídala Benešová z Paměti národa

Válku na Ukrajině pozorují skrze média a sociální sítě i děti. Na to, co je doopravdy zajímá, ale často odpověď nenajdou nebo jí dostatečně neporozumí. Členové Dismanova souboru se ve speciální sérii rozhovorů ptají odborníků na to, co je jim a jejich vrstevníkům nejasné. Ve třetím interview se třináctiletá Meda ptala vedoucí vzdělávacích projektů Paměti národa Magdaleny Benešové na to, proč se o válku máme zajímat my v Česku. Více ZDE.

Děti se ptají: Kdo je to vlastně Vladimir Putin a proč se s ním Zeman kamarádil? Odpovídá politolog Jiří Pehe

Válku na Ukrajině pozorují skrze média a sociální sítě i děti. Na to, co je doopravdy zajímá, ale často odpověď nenajdou nebo jí dostatečně neporozumí. Členové Dismanova souboru se ve speciální sérii rozhovorů ptají odborníků na to, co je jim a jejich vrstevníkům nejasné. Ve čtvrtém rozhovoru se Meda (13) a Alex (13) ptali politologa Jiřího Pehe na osobu Vladimira Putina. Více ZDE.

Děti se ptají: Jak můžeme Ukrajině pomoct my děti? Odpovídala novinářka Nora Fridrichová

Válku na Ukrajině pozorují skrze média a sociální sítě i děti. Na to, co je doopravdy zajímá, ale často odpověď nenajdou nebo jí dostatečně neporozumí. Členové Dismanova souboru se ve speciální sérii rozhovorů ptají odborníků na to, co je jim a jejich vrstevníkům nejasné. V dalším rozhovoru se Meda (13) a Matěj (14) ptali novinářky a zakladatelky nadačního fondu Šatník Nory Fridrichové, jakými způsoby můžeme Ukrajině pomáhat. Více ZDE.

On-line debata se Šimonem Pánkem, Ondřejem Kundrou a Davidem Stulíkem (nejen) pro školy. Sledujte  v pátek 4. března (10:00-11:00 h) zde: https://www.facebook.com/JSNS.cz nebo zde: https://www.jsns.cz/valka-na-ukrajine/debata-tyden-valky-na-ukrajine?utm_source=celostatni&utm_medium=tiskova-zprava&utm_campaign=valka-na-ukrajine&utm_content=debata

Hosté a moderátorka debaty Situaci na Ukrajině přiblíží ředitel neziskové organizace Člověk v tísni Šimon Pánek, zástupce šéfredaktora týdeníku Respekt Ondřej Kundra a seniorní analytik Bezpečnostního centra Evropské hodnoty David Stulík. Dva z účastníků, Ondřej Kundra a David Stulík, byli přímými účastníky událostí na místě – první dny ruské invaze pobývali na Ukrajině. Role moderátorky se zhostí novinářka a moderátorka České televize Jana Peroutková. Hodinová debata poskytne základní vhled do aktuální situace (důvody vzniku a dosavadní průběh konfliktu), nabídne svědectví z terénu (jak vypadaly první dny války), přiblíží rozjezd humanitární pomoci a nastíní možné scénáře dalšího vývoje situace. Pozornost bude věnována i mediálním manipulacím a dezinformacím, které konflikt provázejí a také mu předcházely.
Ruskou invazi, která započala ve čtvrtek 24. 2. 2022 ráno, předcházela, doprovází a dál bude doprovázet také masivní propaganda. Chcete-li o tomto tématu hovořit ve třídě i s žáky, doporučujeme Vám k využití některou z tematických lekcí o současné ruské propagandě. Materiál připravil Jeden svět na školách – Člověk v tísni. Více informací ZDE.
Jak mluvit s žáky o válce na Ukrajině
Varianty – Člověk v tísni nabízí tipy na to, jak mluvi s dětmi o válce na Ukrajině. Více ZDE.

Posilujte mediální gramotnost svých žáků pomocí e-cvičebnice!

MQposilovna je e-cvičebnice, která si klade za cíl udržovat mediální gramotnost žáků v kondici a pečovat o jejich “kvocient mediální gramotnosti” (MQ = Media Quotient). Obsahuje 10 tréninkových lekcí vhodných zejména pro žáky 8. a 9. tříd základních škol a středoškoláky. Každá lekce obsahuje krátké video a několik úloh k vyplnění.

 

 

Organizace NaZemi nabízí krátké metodiky do vyučovacích hodin. Ke stažení je Svět nerovných možností. Dalšími lekcemi otevírají témata Jak transformovat automobilovou dopravu Gender a klimatická změna, ty obsahují dvě lekce, které je možné realizovat v rámci dvou 45 minutových hodin. Jako poslední lekci nabízí Klimatické bingo, která nás na 90 minut vtáhne do příběhů lidí, kteří jsou blízce spojení se změnou klimatu (ať už pociťují její dopady, nebo jsou blízko možností změny). Přejeme živé a podnětné diskuze!
Film PTAČÍ KLUK se hodí i do třídnických hodin pro věkovou skupinu 8-14 let. Žáci díky němu mají možnost nahlédnout do života jejich vrstevníka Reshata. Ten žije uprostřed neutěšené krajiny ropných polí Ázerbájdžánu, v zemi s odlišnou kulturou a geografickými podmínkami. Tři doprovodné aktivity k filmu umožní pedagogům jemně otevřít téma rodinných vazeb, významu tradic a zamyslet se nad vztahem člověka ke zvířatům.