Mapa vzdělávání, národní plán doučování, důležitost třídnických hodin či souvislost mezi školním neúspěchem, klimatem školy a bezpečností ve škole. To vše byla témata úterního setkání školních metodiků prevence. Dobrá zpráva je, že školy se pomalu vracejí k aktivitám i mimo školu. Stálým tématem je problematika spolupráce s rodinou (dodržování nastavených pravidel v oblasti chování dítěte, ale i např. při nápravě řeči dítěte), problematika těžko zvladatelných dětí, na které systém příliš nemyslí, nedostatek osob, které dokážou poskytnout okamžitou krizovou intervenci. Problematické jsou i jevy spjaté s covidovou dobou – úzkosti a strachy dětí, neochota/neschopnost jít do školy, vyčerpání učitelů i rodičů atd. I přes náročná témata jsme však schůzku uzavírali s úsměvem a a přáním klidnějších měsíců.

Mgr. Iva Štrojsová

V seminář, jehož součástí byla teoretická přednáška i praktický workshop s tipy na pohybové aktivity, jsme se zaměřili na rozvoj myšlení, psaní i čtení u (před)školních dětí díky pohybu.

Účastníci se dozvěděli, jak např. schopnost číst a psát souvisí s rozvojem pohybu i pohybových reflexů u dětí. Pochopili, proč je důležité nechat děti houpat se za ruce na prolézačkách či trénovat jejich balance. A jaké další aktivity i cvičení by měli s chlapci a děvčaty v předškolním věku zkoušet. Naučili se také, z jakého důvodu je důležité si různé pohyby dobře osvojit a jaký vliv to má na myšlení dítěte.

V úvodní přednášce se lektorky z organizace Fitgee zmínily o tom, co se děje při lezení – dítě se učí střídat v pohybu pohled na dálku a na blízko, propojuje se pravá a levá mozková hemisféra, lezení je naprosto zásadní pro myšlení, analytické schopnosti. Primární reflexy slouží jako trénink mozku. Pokud primární reflexy nevyhasnou, je možné je „donutit“ pohybem. Proč pohyb pomáhá? Pokud pohyb napodobuje reflex, trénuje specifické dovednosti – dochází k oslabení nervových spojení reflexů a vytvoření nových spojení. Účastníci dostali tipy na různé aktivity, např. mačkání papírů do kuličky, trhání, hru s modelínou, pískem…, hru Vařila myšička kašičku. Lektorky představily i další reflexy, které ovlivňují psaní, uvedly možnost jejich tréninku díky konkrétním tipům na cvičení. Důležitý pro rozvoj dítěte je i rovnovážný systém, kde jsme si vyzkoušeli různé aktivity pro jeho rozvoj. Důležité sdělení z této akce: rozvoj pohybu má vliv na výsledky dětí ve škole! Je tedy důležité s dětmi preventivně cvičit – děti, které jsou méně pohybově (fyzicky) vyspělé, mají horší výsledky ve škole.

Nadační fond ŠKODA AUTO opět podpoří aktivity veřejně prospěšných organizací, obcí a dalších neziskových subjektů působících v mladoboleslavském regionu. Vyhlašuje tedy grantové výzvy v 6 oblastech (aktivity zaměřené na dopravní prevenci, znevýhodněné osoby, školní i mimoškolní aktivity nebo občanskou společnost, umělce a příběhy, které je potřeba v regionech uchovat). Více informací o termínech a podmínkách výzev najdete na webových stránkách fondu.

Relaxace se staly náplní společného setkání pracovní skupiny „klimatiků“ a proběhly díky vstřícnosti Jany Šťastné v objektu DS Kohoutek. Společně jsme se sešly na zážitkovém kurzu zaměřeném na vlastní prožívání s cílem naučit se techniky, které pomáhají se snížením stresu a napětí. Vnímáme totiž, že zejména učitelská profese je kvůli covidovým opatřením dopadajícím na školu i na jejich vlastní rodiny stresem a následně i syndromem vyhoření výrazně ohrožena. Proto bylo domluvené toto setkání s psycholožkou a rodinnou terapeutkou Mgr. Gabrielou Lukovou Sittovou.

V úvodu setkání se přítomné dámy svěřily se svými očekáváními od kurzu i s tím, s jakou náladou na akci přicházejí. Poté lektorka zmínila své zkušenosti s relaxačními technikami, jichž je celá řada. Sama zavedla relaxace na Gymnáziu Mnichovo Hradiště, kde působí jako školní psycholožka, pro žáky z maturujících ročníků. Zmínila nutnost sebepéče, neboť si v sobě všichni střádáme řadu problémů: s nastupujícím jarem jsme čekali uvolnění situace, ale přišla válka na Ukrajině. V této době je víc než nutné myslet na sebe (a nemusí se jednat o hodiny, ale stačí i pár minut, v nichž je skvělé si lehnout a zcela „vypnout“). V krizi bychom se měli zaměřit na své tělo, což je možné jednak aktivně (sport, zahrada…), jednak formou relaxace.

Vyzkoušeli jsme si různé druhy relaxací. V úvodu jsme se zaměřily na dech, pak na masáž hlavy, masáž prstů. Vyzkoušely jsme si i čtvercový dech, který je skvělý na odvedení pozornosti (u lékaře, před zkouškou…). Přítomné dámy asi nejvíce zaujal horizontální grounding, při kterém je ideální si 1–2x denně na cca 10-20 minut lehnout, bez očekávání, vědomého dýchání. Toto vědomé vypnutí (kdy řízeně zkolabujeme) je vynikající pro posílení obranyschopnosti těla.

Lektorka též představila řadu relaxačních předmětů, které je možné při relaxacích využít (např. při tenzi je dobré směřovat energii vědomě, např. mačkat balónky nebo 2x vyběhnout schody, tlačit proti zdi…).

V závěru setkání jsme si ještě vyzkoušely progresivní Jacobsonovu svalovou relaxaci, lektorka slíbila poslat e-mailem též Šulcův autogenní trénink (pomalejší, vhodný před spaním).

Definitivní tečkou za setkáním pak byl úvod do pozitivní psychologie (sebesoucit) – pokud chceme být v dobrém se světem, musíme být v dobrém sami se sebou, důležité je tedy sebepřijetí. Ideální je provádět ráno, odstartujeme tím den, popřejeme si příjemný den, obrátíme se sami do sebe („Ať je mi dobře. Ať jsem zdravý. Ať netrpím.“).

Přítomné dámy se shodly na tom, že se zklidnily, zpomalily, vyčistily si hlavu, ale i inspirovaly pro práci s dětmi.