Místní akční plán pro rozvoj vzdělávání v ORP Mnichovo Hradiště

Markéta Tomášová

Pod hlavičkou našeho projektu Vám v adventním čase nabízíme dvě hodiny zklidnění a příjemné kreativní činnosti. V literární části našeho Předvánočního snového čtenářského klubu se Vás ujme Mgr. Iva Štrojsová, tvořivou část si vzala na svá bedra Mgr. Lucie Beranová. Těšíme se na Vás v úterý 10. prosince 2019 od 16:30 hodin na Gymnáziu MH.

Dejte nám vědět, zda dorazíte (snáze tak odhadneme množství materiálu pro vyrábění): marketa.tomasova@mnhradiste.cz, 732 680 514. Počet účastníků je omezen!

 

 

Učitelé z Mnichovohradišťska i odjinud se sešli v úterý 12. listopadu na ZŠ Sokolovská k pětihodinovému setkání s Davidem Čápem na téma Komunikace s rodiči. David Čáp v současné době přednáší psychologii na Filosofické fakultě UK, vede soukromou psychoterapeutickou praxi, kde poskytuje párovou terapii, zabývá se i problematikou násilí a šikany (projekt Minimalizace šikany).

Vzhledem k tomu, že rodiče jsou nejbližšími spolupracovníky učitelů, neměl by mít učitel snahu nad rodičem při případném konfliktu zvítězit – cílem je konfliktní situaci slovně zvládnout. Úvod setkání se nesl v duchu “preventivních opatření” zabraňujících konfliktním situacím mezi rodiči a učiteli. Ve třech skupinách jsme se tedy zamýšleli nad tím, jaká je role vedení školy, role učitele či rodiče, jaká jsou očekávání a potřeby jednotlivých skupin.

Došlo i na některé chyby ve vzájemné komunikaci a jak se jim vyvarovat. Lektor např. zdůraznil nezbytnost týmového chování na straně pedagogického sboru a jeho vedení, výhodu triád (setkání učitel – rodič – žák), důležitost znalosti školního řádu ze strany učitelů (ale i rodičů) atd.

David Čáp doporučil přítomným učitelům vytvoření “rodičovské poplachové směrnice”, která učiteli přináší jasný postup, jak reagovat v případě konfliktu s rodičem v afektu. Díky ní by měl učitel vyhodnotit, zda situaci zvládne sám, či nikoli. Jaká by měla být taktika rozhovoru s rozzlobeným rodičem (alespoň ve stručnosti, nám se dostalo konkrétních vět):

  1. ocenění, poděkování (přivítání se s rodičem);
  2. emoce jsou normální (pochopení rodičovských emocí ze strany učitele);
  3. verze rodiče (učitel musí nechat rodiče mluvit bez přerušování);
  4. plurál (při hledání řešení učitel do svých vět záměrně vkládá plurálové formy: “společně na něco přijdeme…”);
  5. zápis (při případné stížnosti rodiče k vyšším orgánům má škola důkazní břímě, chrání učitele před jeho kreativní pamětí, umožní učiteli strukturovat myšlení rodiče);
  6. dohoda (dohoda o dohodě budoucí – U se bude stížností zabývat, provede její vyhodnocení);
  7. termín příští schůzky a zpětná vazba.

Zajímavé byly závěrečné výzvy vůči učitelům:

  • Rodič, který přichází, chce spolupracovat!
  • Rodič své dítě vychovává, jak nejlépe umí!
  • Pedagogická fakulta existuje, rodičovská nikoliv!

Kde hledat inspiraci? Např. v knize Rodiče – nečekaní spojenci, kterou si můžete zdarma stáhnout na webu Člověka v tísni, případně ji již brzy naleznete v MAPí knihovničce v Městské knihovně MH.

Pětihodinové setkání s Davidem Čápem nebylo promarněným časem. Lektor byl příjemný, velmi erudovaný, vtipný, pohotový. Jeho poznatky pro učitelskou praxi byly velmi přínosné, v mnoha případech snadno aplikovatelné i do rodinného života.

 

Se svatým Martinem sníh nepřišel. Svatomartinský podvečer ale přece jen něco přinesl. Byla to velká nadílka názorů a příspěvků k tématu Přechod dětí z mateřských škol na základní školy.  Do mnichovohradišťské restaurace Amuse Bouche dorazila na 16:30 h skupina šestnácti lidí spjatých s výchovou a vzděláváním.

Kulatý stůl, který uspořádala a vedla Iva Štrojsová, vedoucí pracovní skupiny pro rovné příležitosti, v rámci níž se akce konala, otevřel mnoho otázek. Na některé z nich přítomní odpověď našly, jiné se zdají být hůře řešitelné.

Při úvodním představení a vysvětlení role, kterou přítomný zastává (výchovný poradce, metodik či učitel na prvním stupni, učitelka v MŠ, speciální pedagog, ředitelka malotřídky, představitel neziskového sektoru, rodič, …), byla nadnesena témata, jimž by se měl kulatý stůl věnovat.

První z nich, připravenost dětí a rodičů na přechod z MŠ na ZŠ, zůstalo hlavním tématem po celé dvě hodiny. Zároveň, tak jak je to běžné, ale rozhovory zasahovaly svojí podstatou i do dalších témat, která se onoho prvního týkala.

Řeč se nejprve stočila k tomu, že část rodičů se obává, zda by dítě již při příchodu do první třídy nemělo umět číst, psát, počítat, aby nezaostávalo v těchto dovednostech. Při debatě však bylo zdůrazněno, že důležité je si s dítětem v rámci domácího prostředí hrát, ne učit to, co má naučit škola. Hra je stěžejní, i při ní dítě rozvíjí své dovednosti potřebné následně při čtení apod. Jako pomůcka pro rodiče by mohla sloužit příručka s popisem her a aktivit pro děti a rodiče, která by mohla být volně stažitelná, případně na základě ní by mohla vzniknout drobná videa, nebo je možné rodiče už nyní vhodně navést na činnosti, které by bylo dobré s dítětem procvičovat.

MŠ a ZŠ uváděly, že již nyní pořádají nemálo akcí pro předškoláky a jejich rodiče. Naopak cítí, aby rodiče nebyli přehlceni. V návaznosti s tím se objevilo téma odkladů – jako stěžejní se jeví citlivě a erudovaně s rodiči o dítěti hovořit, vysvětlit, proč by mohl být odklad vhodným řešením pro dítě. V následující řeči o zápisech do první třídy a jejich průběhu zmiňovaly některé kolegyně až drzost dětí či nevychovanost, která někdy nastává (bez odezvy rodičů), či naopak nebezpečí přeceňování této situace (někteří rodiče si výsledkem u zápisu prý potvrzují vlastní prestiž).

Neméně důležitým bylo téma kontaktu rodičů se školou. Ti, kteří ve škole pracují, by neměli zapomínat na to, že rodič často (ne-li někteří vždy) vstupuje do školy s obavami, úzkostí, se vzpomínkami na vlastní školní léta, což nemusí být příjemné. Je dobré, když se učitel snaží o neformální uspořádání učebny, improvizovanou kavárnu, posezení ve školní jídelně s květinou na stole apod.

Velmi podstatné je nastavení partnerského rozhovoru, který je respektující, ne kázající či pouze poučující. Zároveň je tu ze strany školy nejen respekt k osobě rodiče, ale i k tomu, na kterých hodnotách a tradicích je rodina založena. Ne přezírání.

Na některých školách již nyní volí např. kruhové sezení, drobné občerstvení, náhled do dětských portfolií (aby rodiče viděli, jak jejich dítě tráví čas ve škole, v čem se rozvíjí) při rodičovských schůzkách. Na druhou stranu je však třeba zdůraznit, že při dvaceti devíti dětech ve škole se některé věci nerealizují příliš jednoduše. Tlak části rodičů je i na délku schůzky (pojďme k věci, ať můžeme brzy domů…).

Pro dobrý přechod na ZŠ jsou vhodné i neformální způsoby seznámení se se školou – např. Zažít Hradiště jinak apod. Jako samozřejmost vypadají návštěvy předškoláků v ZŠ. Je však důležité upozornit, že toto se děje ve chvíli, kdy má MŠ a ZŠ jednoho zřizovatele, ideálně mají budovy téměř vedle sebe. Pokud však dítě navštěvuje MŠ v jiné obci, než je jeho budoucí škola, o tyto zkušenosti přichází. Je dobré na to v první třídě myslet, uvědomit si, kolik dětí se např. zná z MŠ apod.

Přítomní upozornili i na další závažná témata, který je třeba věnovat pozornost:

  • sociální a emoční nezralost některých dětí,
  • vady řeči,
  • problémy s hrubou a jemnou motorikou,
  • velký stres při návratu dítěte z první třídy do MŠ,
  • s tím spjaté navazující problémy ve vztahu se školními činnostmi.

Rodiče někdy v dobré víře a v zájmu svého dítěte zkouší zápis na více školách, doufají, že některá ze škol dítě přijme a nenavrhne odklad. Je velmi důležité zvážit, zda není vhodné dítěti ještě jeden rok v MŠ či přípravné třídě dopřát, nechat ho často hned v několika oblastech dozrát.

Zmíněn byl též vliv známek na práci dětí ve škole. V diskusi zazněly i hlasy vyslovující se pro minimálně první ročník bez známkování. Dítě je tak, jak vyplynulo ze zkušeností minimálně dvou přítomných osob, motivovanější. Možná by situaci pomohlo, pokud by základní školy přijaly za své, že alespoň v prvním pololetí je u dětí důležitější rozvíjet tzv. měkké dovednosti (komunikace, poznávání se, soužití) než tvrdé (číst, psát, počítat…). I když diktát společnosti často hovoří jinak.

Tématem byl i příchod dítěte z alternativní MŠ (waldorf, montessori…) do běžné ZŠ, náročnost situace pro dítě, učitele i rodiče.

V souvislosti s tím vznikla myšlenka na schůzku učitelek prvního stupně a MŠ – vyjasnit si, jak MŠ předškoláky (děti) připravují, co by přivítaly ZŠ (co by rády považovaly za standard), společně se vidět, poznat. Některé MŠ a ZŠ spolu spolupracují velmi těsně, jiné jsou společnému dialogu vzdálenější.

Dalším bodem k zamyšlení je i dojíždějící dítě – změna režimu jeho života je podstatnější než u nedojíždějících, míra samostatnosti, ostych až strach z novinek v životě prvňáčka, fungování družiny, možnost spojů… Přítomní hovořili i o sociální připravenosti dítěte, což se dá řešit v rámci práce v MŠ či předškoliček.

V souvislosti s nedostatkem logopedů v ORP byla zmíněna aktivita předcházející Komise pro výchovu a vzdělávání v MH. Logopedka byla zajištěna, pracovníci městského úřadu však již rozjednanou aktivitu nedokončili. Zástupkyně Náruče zde zdůraznily, že aktivity pro dobrý rozvoj řeči jsou spjaty s činnostmi od raného dětství – rytmizace, básničky, říkanky apod. Je dobré na to myslet ještě dříve, než dítě do MŠ nastoupí.

Problémem stále zůstávají dlouhé čekací doby v PPP MB. Otázku společného psychologa pro MH řešila Komise pro výchovu a vzdělávání již cca před třemi lety též. Rada města MH však téma vzhledem k nečinnosti nepovažovala za stěžejní. Navrženým opatřením je pořádání setkání pro výchovné poradce apod., kteří  mohou následně v rámci své práce s žáky/dětmi pracovat.

Tématem, kterému jsme se nestačili věnovat, byla příprava plánů na základě doporučení z PPP, následná komunikace s rodiči, negativní vztah dítěte vůči škole již od nástupu do školy. Krátce jsme se věnovali dítěti se speciálními vzdělávacími potřebami (navštívit s rodiči před nástupem na ZŠ budovu, seznámit se s učiteli, vytvořit podmínky…). Důležitou se zde jeví iniciativa rodičů.

Společným jmenovatelem řešení jsou:

  • partnerská komunikace rodič – učitel,
  • vzájemný respekt rodič – učitel,
  • vyjasnění si situace (ideálně již před nástupem dítěte do školy),
  • vzájemná komunikace již před docházkou do školy (především u dětí se SVP),
  • komunikace a vzájemná spolupráce MŠ – ZŠ (především těch, které nemají společného zřizovatele, u nich toto totiž většinou funguje).

Důležitá je tedy angažovanost všech aktérů:

  • rodina (rodiče, dítě, širší rodina),
  • mateřská škola,
  • základní škola.

Zároveň je však stěžejní respektování hranic školy a rodiny, vzájemné nastavení pravidel chování a soužití.

K tématům se MAP vrátí ještě v rámci dalších kulatých stolů, akcí navazujících na zmíněná témata i práce v pracovní skupině pro rovné příležitosti.

Sepsala: Iva Štrojsová

 

 

 

 

 

V pondělí 4. listopadu 2019 proběhl workshop na téma Triády aneb Třídní schůzky trochu jinak. Lektorka Mgr. Jana Kneřová si pro nás připravila zajímavé aktivity, při kterých jsme měli možnost vžít se do role učitele-žáka-rodiče a zamyslet se nad tím, co kdo od třídní schůzky očekává a jak nejlépe takovou schůzku připravit, aby naplnila očekávání všech zúčastněných.

Na začátku jsme si zahráli seznamovací hru – ve dvojici se měl každý představit a říct o sobě 3 pravdy a poté se dvojice proměnily, ale zároveň si měl každý přisvojit „identitu“ toho druhého z dvojice, takže nepředstavoval sebe, ale někoho jiného. Všichni měli vyzkoušet alespoň 3 „identity“. Závěrem se každý představil tou identitou, která mu právě zůstala. Smyslem hry bylo ukázat si, jak v realitě probíhá předávání informací z osoby na osobu a jak snadno se informace může pozměnit.

Během workshopu jsme pracovali ve skupinách, každá skupina vždy „hrála“ jednu z rolí učitel-žák-rodič, všichni se v jednotlivých rolích vystřídali. Sepisovali jsme naše pocity z třídní schůzky a dále pak, co bychom od třídní schůzky chtěli, aby to pro nás bylo užitečné. Povídali jsme si o budování důvěry školy ve vztahu k žákům a rodičům.

Probrali jsme, jak by měla probíhat třídní schůzka formou triády, že nejdůležitější je příprava na ni, která se nesmí podcenit a probíhá na všech úrovních: příprava u žáků, učitelů i rodičů. Lektorka pro nás připravila seznam návodných otázek pro vedení triády, který si každý účastník z workshopu odnesl.

Na závěr proběhlo malé zhodnocení přínosů tohoto workshopu.

Sepsala: Martina Kestnerová

Záznam_PS Klima_4.11.2019

Při diskusích v rámci pracovní skupiny pro čtenářskou gramotnost a k rozvoji potenciálu každého žáka jsem naťukly (v pracovní skupině jsou samé dámy) i problematiku médií a informací, které podávají. Vzhledem k tomu, že tato problematika se čtenářské gramotnosti nadmíru týká, rozhodly jsme se zorganizovat pro Vás na toto téma workshop. Přijměte tedy naš pozvání na středu 4. prosince 2019, a to od 16:00 do 19:00 hodin na GMH, kde se uskuteční workshop Jednoho světa na školách nazvaný Zpravodajství – jak se orientovat v médiích, lektorem bude Tomáš Titěra z JSNS.

Program workshopu:

Blok 1 – Plakáty (O)pravdu?, aplikace MQTester (70 minut)

  1. Úvod, představení lektora a účastníků, představení aktivit JSNŠ (5 min)
  2. Společný brainstorming – co je mediální/zpravodajská gramotnost? Jak ji vyučovat? (5 minut)
  3. Představení portálu jsns.cz – audiovizuální lekce, metodické materiály… (5 minut)
  4. Plakáty O pravdu? – jednoduchý nástroj pro úvod do různých forem analýzy mediálních sdělení. Představení plakátů, praktická ukázka – skupinová práce účastníků s plakáty 1 – 4 (20 minut)
  5. Aplikace MQTester – aplikace pro otestování vlastní mediální gramotnosti. Představení aplikace, praktická ukázka – pokud bude k dispozici wifi a účastníci budou mít chytrá zařízení, mohou sami vyzkoušet (15 min)
  6. Otázky, řízená diskuze – využitelnost aktivit v hodinách, možné obavy… (10 min)

Blok 2 – 5 klíčových otázek (60 minut)

  1. Koncepce 5 klíčových otázek – představení metodiky, 2 videa od Kovyho na ukázku – Kdo? Co? – včetně reflexe po sledování (metoda INSERT) a doprovodné aktivitě k videu Kdo? (45 minut)
  2. Praktická ukázka (demonstrace lektorem) – analýza článku ze seriózního zpravodajského webu pomocí 5 klíčových otázek (15 minut)

Blok 3 – Analýza mediálních sdělení (45 minut)

  1. Využití metody k analýze dvou dezinformačních článků: Rozdělení Československa je neplatnéEU chce zrušit písmeno Ř – práce ve dvojicích. Každá dvojice se zabývá jednou z klíčových otázek pro jedno ze dvou sdělení – (10 minut)
  2. Prezentace výsledků a diskuze nad nimi (20 minut)
  3. Závěrečné shrnutí – co vše nabízí portál JSNŠ.cz k mediálnímu vzdělávání – dle brožury Mediální vzdělávání, dále představení nové publikace Být v obraze 2 (5 minut)
  4. Závěrečná diskuze/otázky (10 minut)

 

Vzhledem k omezenému počtu míst je třeba se na workshop registrovat ZDE. V případě jakýchkoli dotazů se prosím obraťte na Markétu Tomášovou (marketa.tomasova@mnhradiste.cz, 732 680 514).

 

Význam hospitace pro poskytování zpětnovazebních informací učitelům není dlouhodobě doceňován. Proto jsme pro Vás v rámci projektu připravili workshop Mgr. Dagmar Burdové ze ZŠ Zámecká v Litomyšli na téma vzájemných hospitací mezi učiteli a mentoringu. Přijďte tedy v pátek 29. listopadu 2019 od 14:00 do 17:15 hodin do přednáškového sálu ve Volnočasovém centru MH, kde se dozvíte vše podstatné o obou tématech.

A kdo by se chtěl na téma hospitací připravit předem, projděte si zajímavý a návodný příspěvek na metodickém portálu RVP příznačně nazvaném Hospitace.

Registrace na workshop je nutná ZDE. V případě dotazů se obracejte na Markétu Tomášovou (marketa.tomasova@mnhradiste.cz, 732 680 514).

 

Členky pracovní skupiny pro čtenářskou gramotnost a k rozvoji potenciálu každého žáka zvou všechny zájemce na Čtenářský inspiromat, který se uskuteční v úterý 19. listopadu 2019 od 16:30 hodin ve Volnočasovém centru MH. Připraví si pro Vás výběr z toho, co souvisí s rozvojem čtenářské gramotnosti a úspěšně používají ve své výuce či při jiné práci s dětmi, ať už jde o různé knihy, pracovní listy, pomůcky, zajímavé odkazy, hry… Věříme, že půjde o příjemné neformální setkání plné sdílení a zajímavých doporučení. Čím více se nás sejde, tím více obohacující to pro všechny bude – a přinesete-li si i Vy své “materiály”, které budete chtít představit, bude setkání o to pestřejší!

Pokud byste se potřebovali na cokoli doptat ohledně Čtenářského inspiromatu, obraťte se na Markétu Tomášovou (marketa.tomasova@mnhradiste.cz, 732 680 514). Na tento kontakt můžete též oznámit svou účast (či svůj vlastní “vklad” ke společnému sdílení). Případně přijďte i bez ohlášení, budeme se na Vás těšit!

Ve středu 6. listopadu 2019 odpoledne se ve vinárně mnichovohradišťského KLUBu sešla skupinka rodičů a učitelek z mateřských a základních škol. Tématem setkání byla školní zralost dětí. Lektorkou workshopu byla Mgr. Hana Otevřelová, která se ve své praxi věnuje speciálně-pedagogickému poradenství a rodinné terapii.

Lektorka zahájila workshop tréninkem sluchové koncentrace. Každý účastník „dostal“ jedno slovo a měl za úkol tlesknout vždy, když ho zachytil v rychle vyprávěném příběhu o Machovi a Šebestové. Zažily jsme si tak, že sluchová koncentrace je nejtěžší (vjem je pouze krátkodobý oproti třeba zrakovému vjemu, kdy předmět zájmu vidíme). Dále jsme si koncentraci rozdělily na bezděčnou (hra s Legem, jízda na kole…) a záměrnou (strukturované činnosti).

Dále jsme si vyzkoušely úkol na rozvoj zrakového vnímání, kdy jsme na tabulku s devíti velmi podobnými obrázky, lišícími se jen v drobných rozdílech, rozdělovaly kartičky se stejným obrázkem. Cvičení bylo zaměřeno především na zrakové rozlišování tvarů (děti často mívají ve škole problém rozlišit písmena mn, matematické znaky krát a děleno či plus a minus) a rozvoj jemné motoriky.

Dále jsme dostaly tip na jednoduché procvičení rozlišovacích schopností zrcadlově obrácených tvarů. Za použití dvou stejných hrníčků můžeme dítěti ukazovat různé kombinace postavení hrnků (jeden ouškem doleva a druhý opačně, jeden dnem vzhůru apod.) a dítě má rozeznat kombinaci, kdy jsou oba předměty ve stejné poloze. Stejnou schopnost jsme si ještě vyzkoušely na tabulce s obrázky dvojic postaviček, kdy dítě hledá políčka, ve kterém jsou obě postavičky otočeny stejným směrem. Rozlišení zrcadlově obrácených tvarů děti ve škole potřebují hlavně při rozeznávání písmen bd.

Další praktické cvičení bylo na rozvoj zrakové syntézy – skládání rozstříhaných obrázků.

Velmi zábavná byla hra s devíti hračkami představujícími ovoce a zeleninu (kdysi jako pozornost k nákupu v Lidlu). Rodič/paní učitelka pojmenuje a ukáže jednotlivé druhy ovoce a zeleniny. Dále je pojmenuje každé dítě zvlášť. Jedno dítě zavře oči a druhé jednu figurku schová. Pokud hádající dítě neuhodne chybějící předmět, druhé dítě mu jej zkusí popsat.

Lektorka apelovala na rodiče, že pokud po dítěti chceme pozornost a koncentraci, musíme jim ji také ukázat (dát jim ji). Tedy i ve všední dny, kdy rodiče řeší spoustu úkolů a povinností, je dobré si najít čas třeba deset minut na hru s dítětem a té se plně věnovat (užít si ji). Pokud na to čas není, měli bychom si tuto činnost domluvit s dítětem třeba na víkend. Pak je samozřejmě nutné tomuto slibu dostát a čas si opravdu udělat.

V oblasti sluchové jsme se věnovaly nácviku sluchového rozlišení krátkých a dlouhých a tvrdých a měkkých hlásek. Třeba cvičení, kdy si rodič zakryje ústa a vyslovuje kombinaci krátkých a dlouhých slabik (pi – pi – pí – pí) a dítě je zopakuje a v těžší variantě popíše kombinaci (krátký – krátký – dlouhý – dlouhý).

Dále jsme se zabývaly sluchovou analýzou. Předškolní dítě by mělo být schopno určit první hlásku ve slově. Určení posledního písmenka už je obtížnější, zvláště samohlásek (k, s, z… na konci slova je lehčí než a, e, i…).

Následující aktivita procvičila sluchovou paměť prostřednictvím  cvičení Balím si batoh a dávám si do něj…, kdy každý z hráčů zopakuje tuto větu a všechny předměty, které zmínili hráči před ním, a „přidá jednu věc do batohu“.  Toto cvičení trénuje nejen sluchovou paměť, ale i serialitu (posloupnost).

V závěru došlo i na vývoj motoriky a vyzkoušení správného úchopu tužky.

Zmíněno bylo také pravidlo „KRÁTCE A ČASTO!“ pro práci s touto věkovou skupinou. Lektorka sice přiznala, že z pozice rodiče neměla domácí úkoly ráda, ale že z pozice odborníka je to funkční model, kdy se dítě ve škole něco naučí, odpoledne doma zopakuje a v noci se při spánku „věc uloží“ – vytváří se paměťová stopa.

Workshop s lektorkou Mgr. Hanou Otevřelovou byl velmi praktický a hojně prokládaný příklady z její bohaté praxe. Další setkání s lektorkou, tentokrát pro rodiče a jejich předškoláky, plánujeme na jaře příštího roku.

Nahlédněte pro inspiraci na webové stránky lektorky: jistě vás zaujmou už jenom krásným grafickým zpracováním. Zdarma a bez registrace si z nich můžete stáhnout e-book Co potřebuji vědět a udělat před nástupem mého dítěte do první třídy, ve kterém najdete mnoho informací a praktických rad.

„Z dílny“ paní lektorky pochází i publikace Minipříběhy dětí se specifickými poruchami chování a učení, kde na 12 komiksových kartách přibližuje srozumitelnou formou rodičům a učitelům problematiku školní zralosti a specifických poruch učení. Několik výtisků této publikace jsme zakoupili z prostředků MAP II Mnichovohradišťsko: po naskladnění budou rozdány všem účastnicím workshopu, předány do mateřských škol v ORP MH a naleznete ji i v naší MAPí knihovničce.

Autorka příspěvku: Michala Mydlářová

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Mateřská škola Doubrava (pod ZŠ Žďár) přivítala učitelky školek z Mnichovohradišťska v úterý 6. listopadu. Vedoucí paní učitelka Zdeňka Lufinková i její kolegyně, včetně paní ředitelky Petry Richtrové, přijaly účastnice setkání velmi vlídně, bohatým pohoštěním z vlastní dílny i rozpustilými mickeymousovskými oušky.

Po krátkém přivítání a představení programu úterního setkání jsme se vydaly na prohlídku rozlehlé zahrady, která všechny přítomné překvapila svou rozsáhlostí, vzrostlými stromy, členitostí terénu, bohatostí výsadby i herních prvků. Záviděníhodné místo pro učitelky a zejména pro jejich malé svěřence! Vzhledem k brzy padající tmě jsme musely zahradu opustit, nicméně hned poté jsme se jaly prohlížet interiér kouzelné doubravské školky, obě její třídy, žlutou i zelenou, včetně zázemí pro učitelky. Celou školku stmelují kouzelné malůvky na zdech, ve všech případech vyhotovené Zdeňkou Lufinkovou.

Prostor dostala též Kateřina Vítová z Městské knihovny MH, která přítomným dámám představila jí doporučovanou kvalitní a českými i zahraničními odborníky oceňovanou současnou literaturu pro předškolní děti. Třicítka knih kolovala rukama paní učitelek a těšila se velkému zájmu. Seznam knih k nahlédnutí či ke stažení zde: Knížky pro školky.

V závěru setkání podala Markéta Tomášová z projektu MAP II Mnichovohradišťsko informace o nových přírůstcích do MAPí knihovničky, pozvala dámy na budoucí akce naplánované pro učitele i rodiče a s poděkováním předala shrnutí dotazníků ohledně zapojení dětí do dění v MŠ a v obci, který na základě zaslaných odpovědí zpracovala Iva Štrojsová.

Další setkání pedagogických pracovníků mateřských škol je naplánováno na listopad 2020. Již nyní se těšíme, že proběhne ve stejně milém duchu, jako tomu bylo v MŠ Doubrava.

 

Dnešní stávka učitelů se na Mnichovohradišťsku podle našich zjištění dotkla žáků druhého stupně ZŠ Studentská či žáků ZŠ Švermova, v MŠ Jaselská se připojily učitelky alespoň symbolicky, v ZŠ Sokolovská probíhá výuka beze změn.

Zde přinášíme prohlášení stávkového výboru ze ZŠ Studentská:

Vážení rodiče,

velká část našeho pedagogického sboru se ve středu 6. listopadu připojí k avizované stávce. Škola bude fungovat v omezeném provozu tak, aby bylo postaráno o děti z 1. stupně.

Účast na stávce pro nás znamená možnost aktivně vyjádřit nespokojenost s přístupem vlády ke vzdělávání a k podpoře učitelů. Záleží nám na tom, aby vašim dětem byla zajištěna kvalitní výuka a důstojné podmínky pro její realizaci. Naši politici sice zlepšení situace stále slibují, ovšem ze svých slibů bohužel následně opakovaně ustupují. Současný stav školství je natolik alarmující, že jsme přistoupili k tomuto radikálnímu řešení.

Rok co rok odcházejí učitelé v důchodovém věku a stále chybí kvalifikovaní mladí lidé, kteří by je nahradili. V naší republice, na rozdíl od jiných států, není učitelství prestižním studijním oborem. Chybí motivace pro budoucí učitele a také podpora státu hledat řešení. Tato personální krize se již nyní projevuje např. navyšováním počtu žáků ve třídách. Zajistit dětem individuální přístup je tím pádem stále těžší.

Chceme veřejnost upozornit na to, že:

za pár let může nastat situace, kdy vzdělávat děti bude moci téměř kdokoliv, a že tak může klesat intelektuální úroveň občanů našeho státu;

nejsou nastaveny pracovní podmínky takovým způsobem, aby náš obor nebyl tolik ohrožen syndromem vyhoření;

dobrá myšlenka inkluze je v praxi špatně nastavena.

SPOKOJENÍ UČITELÉ = SPOKOJENÍ ŽÁCI = SPOKOJENÍ RODIČE

Stávkový výbor školy