Místní akční plán pro rozvoj vzdělávání v ORP Mnichovo Hradiště

Na konci srpna se 11 zájemců z řad učitelů a neformálních vzdělavatelů vydalo do Horního Maršova, kde jsme díky Středisku ekologické výchovy SEVER zažili dva dny věnované místně zakotvenému učení. Zázemí nám poskytl DOTEK (Dům obnovy tradic, ekologie a kultury) – bývalá barokní fara, která je příkladem jedinečného spojení kulturní památky s moderními technologiemi a nositelkou Ekologicky šetrné služby. Přilehlá certifikovaná přírodní zahrada a vynikající kuchyně z lokálních surovin byly už jen třešničkou na dortu k velmi zajímavému programu, kterým nás provedly zkušené lektorky SEVERU Hana Kulichová a Eliška Hájková.

Ve čtvrtek 29. srpna 2019 jsme se po vzájemném úvodním seznámení jali netradičně poznávat samotný dům, bývalou faru, jeho přírodní zahradu a okolí – myslím, že jsme si tuto prohlídku spojenou s úkoly, jejichž odpovědi bylo nutné vyhledat na konkrétním místě, náležitě užili. Odpoledne jsme pak věnovali praktické ukázce výukových programů pracujících s místem – ukázka v okolí fary a po Horním Maršově byla spojená s různými historickými zastaveními od roku 1000 až do konce devatenáctého století, kdy velká povodeň v roce 1897 ovlivnila současnou podobu městečka svou ničivou silou v důsledku špatného hospodaření s půdou. Podvečerní metodický blok vyzvihl podstatnou linku odpoledního programu, a sice změnu druhové skladby lesa. Prostřednictvím historie krajiny žáci docházejí ke zjištění, že krajina prochází určitým vývojem, na kterém se podílí člověk. A vždy je podstatné, aby se skrze místo učila celespolečenská událost. Seznámili jsme se též se 13 cestami nabízenými pro návštěvníky a zájemce o poznání okolí (např. Cesta dřeva, Cesta duchovní, Cesta dávných turistů, Cesta do lesa, Cesta za divy divočiny…) i dvěma maršovskými questy, produkty šetrné turistiky.

Mgr. Sofie Hladíková, ředitelka ZŠ a MŠ Kocbeře, nás svou energií přesvědčila o tom, že místně zakotvené učení lze praktikovat i na malé škole o malém počtu vyučujících – učení často přesouvají mimo třídu, využívají místní témata i souvislosti. Společně s žáky se věnovali životu mravenců v okolních mraveništích, sázeli stromy, provedli výmalbu místní kaple, vytvořili neotřelé výstražné cedule pro řidiče nabádající je ke snížení rychlosti atd.

Ve čtvrtek večer nás čekalo též překvapení – bylo pro nás uchystáno v sousedním, svíčkami nasvíceném zrekonstruovaném renesančním kostele. Tklivé tóny příčné flétny až mrazily a z úst Hany Kulichové jsme se poutavým způsobem dozvěděli vše o minulosti i současnosti místa. Nepopsatelný dojem!

Páteční dopoledne bylo věnováno příkladům dobré praxe – představení dlouhodobých projektů pracujících s místně zakotveným učením. Sami jsme nakonec měli možnost zamyslet se nad aktivitami, jež by se v tomto duchu daly podniknout v souvislosti s maršovským pomníkem padlým v první světové válce. Výjezd jsme pak zakončili návštěvou ZŠ Žacléř. Její učitel přírodopisu, zeměpisu a chemie Radovan Vlček nás seznámil se svými projekty, geologickou stezkou, neživou přírodou, poinformoval o botanickém projektu (Barevné Rýchory) či projektu zaměřeném na pozorování ptactva (Křídla nad Rýchorami). Prohlédli jsme si jeho školu, nově vybavenou učebnu přírodopisu či žacléřskou školní meteorologickou stanici. Obdivuhodný a energií sršící pan učitel!

Hodnocení tohoto dvoudenního výjezdu vyznívají zcela jednoznačně: očekávání mnohých byla spíše překonána, u všech zúčastněných pak převládá spokojenost s výběrem místa konání, lektorů, programu výjezdu, ale i ubytování, stravy a možnosti vzájemně sdílet a diskutovat nové informace.