Místní akční plán pro rozvoj vzdělávání v ORP Mnichovo Hradiště

Česká školní inspekce pravidelně testuje v českých školách úroveň čtenářské a matematické gramotnosti. O výsledcích těchto zjištění přijel v úterý 26. března 2019 poreferovat Mgr. Petr Drábek, ředitel Středočeského inspektorátu ČŠI, prostřednictvím přednášky na téma ČŠI ve vztahu ke čtenářské a matematické gramotnosti.

Podle testování PIRLS, v němž dochází ke zjišťování stavu čtenářské gramotnosti, jsou české výsledky ve vztahu k ostatním zemím OECD průměrné. Co je však alarmující, je skutečnost, že ačkoli naše děti mají stále stejné výsledky (nezhoršují se tedy, ale bohužel ani nezlepšují), pak v ostatních zemích dochází k jejich výraznému zlepšení (v úrovni čtenářské gramotnosti nás předběhlo např. Rusko, Singapur, Hongkong atd.). Čtenářská gramotnost je pak úzce provázána i s matematickou gramotností, neboť jen ten, kdo umí správně vyhodnotit text, zvládne např. vyřešit slovní úlohy v matematice.

Mezi významné faktory, které ovlivňují vzdělávací výsledky našich dětí, patří:

  • pedagogické vedení školy,
  • spokojenost s povoláním učitele,
  • školní klima,
  • důraz na studijní úspěch a výsledky žáků,
  • profesní rozvoj ředitele a učitele.

Z úst pana Drábka opakovaně zaznívalo, že je to právě ředitel, který je schopen jako jediný změnit tvář školy! Je smutné, že současný český ředitel stráví 49 % svého času administrativou, pouze 21 % řízením kvality výuky, 18 % externí komunikací a 12 % výukou.

Pokud jde o učitele, platí, že čím spokojenější je učitel, tím lepší jsou výsledky jeho žáků. Bohužel sebedůvěra českých učitelů je ve srovnání se zahraničními velmi nízká.

Největší vliv na školní klima má ředitel školy. Souvisí s ním též zapojení rodičů do činnosti školy, které je v porovnání se zeměmi OECD v ČR velmi malé.

A jak se u nás daří žákům, kteří vynikají? Snaha žáků dobře ve škole prospívat je 5x nižší než v zemích OECD, také respekt k žákům, kteří jakkoli vynikají, je velmi nízký. Naopak žáci, kteří potřebují od školy dopomoci např. s domácí přípravou, nejsou mnohdy vyslyšeni, téměř u nás neexistují ani učebny, kde by se daly psát domácí úkoly.

Jaké vlivy působí na práci učitelů? Asi nejcitelnější je nátlak ze strany rodičů (v loňském roce zaznamenala ČŠI zhruba 850 stížností na práci učitelů, mnohdy jde o anonymní, osobní útoky!) – rodiče často hájí práva svých dětí, ale zapomínají na to, že mají i určité povinnosti.

Profesní rozvoj ředitelů a učitelů prostřednictvím DVPP (další vzdělávání pedagogických pracovníků) je srovnatelný se zeměmi OECD – dochází ke spolupráci, výměně nápadů a pomůcek, absolvování workshopů, mnohdy na téma podpory rozvoje gramotností.

Materiální vybavení středočeských škol je dobré, velmi dobré a zlepšující se – s tím bohužel nejde ruku v ruce měnící se úroveň vzdělávání. Neexistuje totiž lineární vztah mezi počtem počítačů na žáky a jejich výsledky (počet počítačů nepozvedne výuku, ale jejich využívání ano, zvyšuje názornost, pozitivně ovlivňuje výsledky žáků). Například v přírodních vědách pak zlepšuje výsledky žáků badatelsky orientovaná výuka (dále též diskuse, praktické pokusy). Nicméně klíčový je již předškolní věk a podpora rodičů.

Rozvoj čtenářské gramotnosti ve školách je zásadní – bohužel v ČR je zjištěna spíše podprůměrná obliba čtení u žáků. Výrazně souvisí i s rozvojem matematické gramotnosti, kde byla zjištěna souvislost výsledků žáků s využíváním Hejného metody výuky matematiky (mírně vyšší průměrná úspěšnost žáků při využití Hejného metody). K rozvoji čtenářské a matematické gramotnosti doporučil využít i InspIS testy na stránkách ČŠI, případně webový odkaz gramotnosti.pro.

A doporučení pana Drábka pro české školy? Vzájemné hospitace učitelů do svých předmětů (klidně i do předmětů, jimiž se učitel nezabývá, podstatné je “nasát” metody, didaktiku, postupy), tandemová výuka, spojení malých škol, podpora přestupu z MŠ na ZŠ a vyšší stupně škol, vzdělávání pro sborovny, spokojenost učitelů, častější hodnocení žáků (ne prostřednictvím známek, ale slovním hodnocením), práce s chybou (interpretace chyby), učení založené na důvěře (nikoli na strachu).